Proč vlastně pálí kopřivy? Neoblíbená rostlina má bohaté využití nejen pro člověka

Když se řekne kopřiva, většina z nás si představí bolestivý pád do zarostlé jámy u cesty plné této rostliny. Kopřiva je ale užitečná v mnoha ohledech.

Až se budete procházet vrcholovými partiemi Krkonoš či Jeseníků, tedy v místech, kde je lidský vliv výrazně omezenější než v nížinách, podívejte se po kopřivách. Najdete je tam, kde člověk hospodařil. Na loukách kopřivy ukazují, kde se páslo, u zaniklých stavení označují místa, kde se nacházela hnojiště, a podél cest, kam se odklízel kdejaký svinčík. Kopřivy patří mezi nitrofilní, tedy dusíkomilné rostliny. A jako živná rostlina slouží celé řadě baboček, jak ostatně ukazuje i dokument Děti Slunce 2. dubna v 16:55 na Prima ZOOM.

Jarní babočka paví oko v Českém středohoří. Její housenky se živí na kopřívách. Zdroj: Topi Pigula

Kopřiva jako léčivka

„Budeš-li se uprostřed hojných jídel živit střídmě bylinami a kopřivou, budeš déle živ.“ Tato slova měl pronést římský básník Quintus Horatius Flaccus a kopřiva je vskutku vhodným doplňkem stravy i pro člověka. Ne náhodou se stala základem jarních nádivek a očistných čajů. Působí močopudně, proti tvorbě močových a ledvinových kamenů, čistí krev, podporuje krvetvorbu, a dokonce odstraňuje únavu a vyčerpání.

Pavel Hala Zdroj: profimedia.cz

Proč kopřiva pálí

Ve starší literatuře se lze dočíst, že pálivý pocit způsobuje kyselina mravenčí, kterou vám žahavý trichom dostane do těla. Nové učebnice botaniky už ale operují s koktejlem tří látek: histamin podráždí kůži, acetylcholin vyvolá pocit pálení a serotonin zvyšuje účinky obou předchozích látek.

Zdroj: Časopis Botanika