22. března 2025 07:05

Gigantická můra vypadá jako stvoření z hororu. Podívejte se, jak mává obřími křídly

Asi nikoho nepřekvapí, že kuriózní hmyzí obr žije zrovna v Austrálii. Dobrá zpráva ovšem je, že se opravdu nemusíte bát pokousání. Tento druh můry totiž nemá žádná ústa a nemůže jíst.

Ten, kdo na vlastní oči spatří dospělou samici můry Endoxyla cinereus, na tohle setkání pravděpodobně nikdy nezapomene. Rozpětí křídel má až 23 centimetrů, což je stejně jako třeba sýkora nebo slavík, a váží až 30 gramů. Možná se vám to nezdá moc, ale přesně tolik váží drobní savci jako jsou rejsci a myši, a některé netopýry by Endoxyla cinereus vahou dokonce i překonala. Je to nejtěžší můra na planetě.

Většinu života stráví jako děti

I proto je škoda, že ve volné přírodě tyto fascinující giganty jen tak nespatříme. Ne, že by byli tak extrémně vzácní, ale může za to jejich prazvláštní životní cyklus. Samičky kladou až 20 000 vajíček do štěrbin v kůře blahovičníků. Z vajíček se vylíhnou drobné, 1,5 mm dlouhé larvy, které se zavrtají pod kůru stromu, vyhloubí ve dřevě tunel a pojídají tkáň, která vzniká, když se strom snaží ránu zahojit. Takhle se vykrmují drtivou většinu svého života – celé tři roky.

Během té doby dorostou do velikosti 15 centimetrů a naberou dostatek tukových zásob, aby jim vystačily doslova do konce života. Jakmile totiž larva projde metamorfózou a stane se z ní dospělá můra, začínají se jí odpočítávat poslední dny života. Je to proto, že dospělé můry nemají ústa a nemohou tedy už přijímat potravu. V těch několika dnech (nebo spíš nocích, protože jde o nočního tvora), které jim zbývají, se proto soustředí jen na rozmnožování a kladení vajec. I to je důvodem, proč jsou samičky tak těžké – většinu jejich váhy představují právě vajíčka.

Larvy Endoxyla cinereus mají v místním ekosystému velice důležité místo. Výzkumy naznačují, že přímo i nepřímo ovlivňují přežití některých eukalyptů, které jsou zase důležitým zdrojem potravy pro ostatní zvířata. Tím, že hloubí díry ve dřevě eukalyptů, také poskytují jedinečné prostředí pro další organismy. Zároveň jsou ovšem tyto larvy i známou pochoutkou nejen místní fauny, ale také domorodých obyvatel. Dají se jíst jak syrové, tak vařené, a údajně chutnají skvěle. Po mandlích...

Zdroj: Austral Ecology, NY Times, Australian Geographic.

Video, které jste mohli minout: Největší inspirace Vetřelce v akci: Podívejte se, jak larva uloví kořist dlouhou vystřelující čelistí.

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom