Dželady: obří paviáni s povahou i zadkem člověka

Dželada je známá též pod názvem dželada hnědá nebo pavián dželada

Na světě není opice, která by měla lidštější chování než dželada.

Ze všech opic a primátů žije na zemi víc než dželada už jen člověk. A s člověkem tohoto pozoruhodného tvora pojí ještě mnohem víc…

Dželady žijí jen v horách, hodně vysokých horách. Většinu života stráví na horských loukách etiopských skalnatých masivů. Jsou na toto prostředí dokonale adaptované: noci tráví schoulené na okraji strmých svahů. Ano, je to sice nebezpečné, ale má to své výhody: do hor za dželadami nemohou téměř žádní predátoři – vlastně jen výjimečně levharti.

Vysokohorskému prostředí se dželady přizpůsobily i jinak: například tím, že se u nich vyvinul zadek velmi podobný tomu lidskému. Proč? Je totiž ideální k vysedávání na ostrých skalách. Evoluční biologové uvažují, zda nemohly v podobných podmínkách vzniknout i naše sedací partie… Dželady se díky těmto přizpůsobením staly nekorunovanými vládkyněmi hor – tedy jen do doby, než se sem dostal člověk.

Dželady patří k pradávnému druhu primátů, kteří dříve ve velkém množství zaplňovali savany. Živí se jenon trávou, stejně jako jejich – a současně naši – prapředkové. Dnes už z těchto opic žijí jen dželady, ostatní druhy nepřežily zběsilou evoluci. Dželady tráví život v malých rodinných skupinách, které se skládají nejčastěji z jednoho samce a tří samic. Docela zajímavý je i fakt, že samci jsou sice větší a silnější, ale samice jsou dominantní. Když se ukáže, že samec v tlupě už na svou roli nestačí, vyberou si samice jeho následníka. Silný samec s tím nic nenadělá… Tyto rodiny se často spojují do větších tlup o mnoha desítkách členů. Zatím největší pozorovaná skupina měla 670 členů!

Přežijí rok 2050?

V současné době žije maximálně 200 000 dželad, ale jsou už také ohrožené. Proč? Levharti za to nemohou – problém je jako obvykle v lidech. Jednak se do hor šíří zemědělství, ale současně se také stávají kořistí lovců. Úžasné dželadí hřívy jsou oblíbenou ozdobou afrických kmenů při rituálních tancích – to by problém nebyl. Problém je v tom, že lidí přibývá a počet hřív na ceremoniální tance už nestačí…