Dojde nám voda? Třetina Evropy jí má nedostatek, nová prognóza vás zaručeně vyděsí

Se suchem se v letech 2022 a 2023 potýkalo 1,8 miliardy lidí, a to nejděsivější na celé věci je, že nešlo o žádný krátkodobý výkyv počasí, ale o důsledek dlouhodobého přetěžování vodních zdrojů. Podle zprávy akademického institutu OSN zaměřeného na vodu a zdraví spotřebovává většina regionů světa z řek, srážek a tání sněhu daleko víc vody než kolik se přirozeně obnovuje. Celá desetiletí se to přitom nezdálo jako takový problém, protože jsme čerpali podzemní vody – jenže tahle rezerva není nekonečná a dochází.

PR článek

Tomuhle neuvěříte: Jak je možné, že suchozemci z Beskyd vládnou mořím?

Když voda dojde, nezmizí jen řeky

„Mnoho regionů dnes žije dlouhodobě nad své hydrologické možnosti a řada klíčových vodních systémů je už fakticky v bankrotu,“ říká Kaveh Madani, hlavní autor zprávy a ředitel institutu OSN. Právě podle této organizace dnes přibližně čtyři miliardy lidí zažívají vážný nedostatek vody aspoň jeden měsíc v roce a téměř 75 procent světové populace žije v zemích, kde jsou zdroje vody nejisté nebo dokonce v kritickém ohrožení.

Nedostatek vody se pak samozřejmě promítá do ekonomiky, zaměstnanosti i politické stability, což je dobře vidět třeba na Blízkém východě nebo v Africe. Momentu, kdy celému městu došla voda, se nedávno nebezpečně přiblížil třeba Teherán. „Voda hraje zásadní roli v ekonomikách, protože dává lidem práci. Když o ni přijdou, začnou se hroutit celé společenské struktury,“ upozornil Madani v rozhovoru pro New Scientist.

V jižní Asii jsou zase problémem intenzivní zemědělství a rychlá urbanizace, obojí hladinu podzemních vod dlouhodobě snižuje. Následné problémy by navíc byly globální. „Vodní bankrot v Indii nebo Pákistánu neznamená jen místní krizi. Má přímý dopad na vývoz rýže a potravinovou bezpečnost v mnoha dalších zemích,“ řekl Madani pro The Guardian.

Záhady a konspirace

Pohádky nelhaly aneb tajemství bludiček konečně rozluštěno. Voda může zapálit oheň

Americký jihozápad také už roky zápasí s úbytkem vody v řece Colorado. Její průtok se podle studií od začátku 21. století snížil zhruba o 20 procent oproti průměru minulého století, což vyvolává spory mezi jednotlivými státy o rozdělení zbývajících zásob.

U nás také

A Evropa? Podle dat Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) má nedostatek vody asi 30 % území EU a přibližně třetina obyvatelstva. Problém umocňují stále častější a delší sucha a vysoké teploty. I ty největší řeky jako Loira, Rýn nebo Pád zaznamenaly rekordně nízké hladiny a následné problémy s dopravou, v průmyslu i zemědělství. Česká republika čelí v posledních letech suchým podmínkám prakticky na celém území a její podzemní zásoby vody klesají, protože srážky nestačí k jejich doplňování a krajina neumí zadržet vodu.

Jenže co s tím? Zpráva OSN hlavně zdůrazňuje, že je potřeba problém začít brát dost vážně a udělat z něj další prioritu při jednání o klimatu, biodiverzitě, financích i bezpečnosti. Součástí řešení má být také proměna zemědělství, úprava pěstovaných plodin, reforma zavlažování a lepší monitoring vodních zdrojů. „Nemůžeme obnovit roztáté ledovce ani znovu naplnit zhutněné podzemní rezervoáry. Můžeme ale zabránit dalším ztrátám a naučit se žít v nových hydrologických mezích,“ uzavřel Madani.

Zdroj: New Scientist, Kaveh Madani: Water Bankruptcy, Balkan Insight

Video, které jste mohli minout: Mrazy komplikují provoz výdejních boxů. Dvířka se nemusí otevřít, množí se stížnosti