Milovníkům zvířat dělá radost unikátní fotka černého a skvrnitého levharta v divoké přírodě
Dvě barevné varianty levharta na jednom snímku? Nemožné se stalo skutkem, stačilo si na to počkat šest let...
Co jsou zvířata na výjimečném snímku zač? Levhart a panter, jak píší některá zahraniční média? Nebo jen různé barevné odchylky stejného druhu?
Pardál neexistuje
Některé kočkovité šelmy jako například lev či puma jsou na první pohled jasně rozeznatelné. Mimo jiné i proto, že nemají žádné skvrny. Jiné, jako například jaguár, gepard či levhart, se laikovi mohou na fotce plést. V minulosti jsme tématu věnovali samostatný článek, v němž je jednoduchý manuál, jak jednoduše jednotlivé druhy od sebe odlišit.
V češtině se dá najít i slovo panter nebo pardál, ale v odborném českém názvosloví jde pořád o levharty, byť různých druhů. Je to podobné jako se zubrem a bizonem – vypadají podobně a lidé si je pletou, byť jedni žijí v Americe a druzí v Euroasii.
Černý pardál?
Jak bylo napsáno výše, čeština zná pardála jen jako hovorový výraz, ale na Prima ZOOM bychom měli zůstat na odborné úrovni. Co se tedy podařilo vyfotit? Indický fotograf Mithun H. se soustředí na záběry divoké přírody a v Kabini Forest Reserve, rozkládající se na jihu Indie ve svazovém státě Karnataka, se mu povedl unikátní snímek. Na něco podobného podle jeho vlastních slov čekal šest let. Do záběru se postavili dva levharti, přičemž jeden z nich patří k vzácné melanické (černé) variantě.
Unikátnost snímku
Každý, kdo někdy fotil divoká zvířata (a zejména savce), ví, že se jedná o extrémně nesnadnou záležitost. Nejde jen o potřebu kvalitní, tedy drahé techniky (mobilem vyfotíte lva i na zaplaceném africkém safari, ale ne v indické divočině), ale i o znalosti biologie daného druhu a časovou náročnost. Skvrnitou samici Kleopatru a jejího partnera sledoval Mithun 4 roky. „Černý samec Saaya vstoupil na území v roce 2014 jako plachá kočka, která se pokouší obsadit nové území. Teprve v roce 2016, kdy konečně prosadil svou dominanci, se poprvé spojil s Kleopatrou a já jsem jejich cestu od té doby sledoval,“ říká fotograf. Několik dalších let pak trvalo, než jim udělal společnou „rodinnou“ fotku, výsledek ale nakonec stojí za to.