Jurský park nám lhal. Brachiosaurus se na zadní nestavěl, hrozily mu vážné následky

Pokud jste někdy viděli film Jurský park, možná jste příjezd do ikonického parku prožili tak silně jako filmový doktor Alan Grant. Když totiž zahlédne obřího brachiosaura, zcela ho vytrhne z dosavadní letargie a nevěřícně sleduje, co se to milionáři Hammondovi vlastně podařilo. Spolu s vědkyní Ellie pak přiběhnou blíže k dinosaurovi a sledují, jak se v jedné chvíli postaví na zadní, aby dosáhl svým dlouhým krkem až na samý vrcholek stromu. Úchvatná podívaná – zejména v době, kdy jsme nebyli zvyklí na takhle povedené CGI efekty – je ovšem s největší pravděpodobností nereálná.

Mohlo by vás zajímat: Největší dinosaurus Evropy: Zachovalý pravěký gigant byl objeven na nečekaném místě

Tím, zda se brachiosaurus dokázal postavit na zadní nohy, či nikoliv, se v roce 2011 zabýval paleontolog Heinrich Mallison. Ve své studii uvedl, že tento velký sauropodní dinosaurus měl těžiště před zadními končetinami, takže pokud by se o „filmový trik“ pokusil, pravděpodobně by hrozilo, že ztratí rovnováhu. Dalším důležitým faktorem, který stojí v rozporu s myšlenkou stavění se na zadní končetiny, je tělesná stavba brachiosaura a jeho hmotnost.

K tomu, aby se na zadních udržel, by potřeboval opravdu mohutné svaly, ale také dostatečně pevnou kostru, zejména v oblasti kyčlí, pánve a holeních kostí. Nic z kosterních pozůstatků ale nenasvědčuje, že by v této partii byl brachiosaurus nějak viditelně obdařenější a Mallison proto zastává názor, že tento velký dinosaurus chodil neustále po čtyřech. Ostatně, zvedat se do ještě větší výšky možná nebylo vůbec zapotřebí, protože dospělý brachiosaurus dosáhl přibližně do 13 metrů, ale proti tomu se mohl sklonit bez větších problémů až o 10 metrů níže. To mu dávalo poměrně velké operační pole pro zisk potravy, se kterým si zřejmě vystačil.

Mallison nicméně není jediný, kdo se touto záležitostí zabýval. Paleontolog Matthew Weedle například uvádí, že existovaly výjimečné případy, kdy se brachiosaurus na zadní přece jen postavil, byť to nesouviselo s potravou a šlo zřejmě jen o velmi krátkou chvíli. Takovými okamžiky byl boj samců o nadvládu či zastrašování, tedy momenty, kdy jde stabilita a případné obavy o pád, drcení kostí a nemožnost se postavit zpět stranou.

Zdroj: Mallison H. - Rearing Giants, Osel.cz