Venkovní expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy se znovu otevřely pro veřejnost

Po více než měsíci se v pondělí 20. dubna pro zájemce opět otevřely venkovní expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy. Po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví o tom minulý týden rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, který botanickou zahradu zřizuje. Návštěvníci se tak opět mohou projít rozsáhlým areálem plným kvetoucích rostlin. Přelom dubna a května totiž patří k obdobím, kdy je zahrada nejatraktivnější. Zájemci se mohou těšit na přehlídku jarních cibulovin, konikleců, stínomilných trvalek, rozhodně by neměli minout ani expozici Středomoří plnou vůní a Japonskou zahradu, kde již rozkvétají rododendrony. Skleník Fata Morgana zůstává až do odvolání uzavřený. Venkovní expozice jsou pro veřejnost otevřené denně od 9.00 do 19.00 hodin.

Vyražte do Japonské zahrady

Kde jinde vítat jaro než v rozkvetlé zahradě? Areál v pražské Troji zdobí v těchto dnech tisíce květů a jednotlivé expozice se po zimě začínají probouzet. „Jsme rádi, že se zahrada po více než měsíci mohla otevřít návštěvníkům. Opět k nám tak mohou přijít načerpat sílu a obdivovat nádherné rostlinné sbírky. Osobně bych je rád pozval zejména do Japonské zahrady, kterou zkrášluje řada kvetoucích stromů a postupně se k nim přidávají také oblíbené rododendrony. Věřím, že procházka tímto krásným prostředím zpříjemní toto jinak pro mnohé náročné období,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Od 20. dubna mají zájemci možnost prohlédnout si venkovní plochy. Vejít mohou prozatím pouze hlavními vstupy, a to z ulice Nádvorní, K Pazderkám a od zastávky MHD Kovárna. Za vstupenku zaplatí běžné vstupné do venkovních expozic. Skleník Fata Morgana a i další menší skleníkové expozice zůstávají i nadále nepřístupné. Stejně tak jsou prozatím uzavřené také stánky s občerstvením, informační kiosky, bistro Botanická na talíři i vinotéka. Návštěvníci musí během procházky zahradou dodržovat veškerá opatření v souladu s nařízením vlády České republiky.

„Mám radost, že nám Ministerstvo zdravotnictví povolilo otevřít pro veřejnost venkovní expozice botanické zahrady. Návštěvníci budou samozřejmě muset mít roušky na obličeji a dodržovat předepsané rozestupy,“ uvedl Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy.

Na návštěvníky čeká zahrada plná květů a vůní

Duben vstupuje do své poslední třetiny a s příchodem teplého a slunečného počasí rozkvétá v expozicích řada rostlin. V Ornamentální zahradě je k vidění bohatá sbírka jarních cibulovin. Návštěvníci mohou obdivovat širokou škálu barev tulipánů, pestré narcisy, ale i méně známé řebčíky či bledule letní. Nedaleko skalničkového skleníku upoutají pozornost suchomilné a půdopokryvné rostliny. K nejvýraznějším poslům časného jara zde patří především tařičky, koniklece a plamenky, vytvářející zářivé koberce stovek drobných kvítků.

V Ornamentální zahradě, ale i v expozici Středomoří v těchto dnech kvetou rozmarýny. Celý keř je velmi aromatický, využívá se jako koření či léčivka nebo jako surovina pro výrobu kosmetiky. „V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje jako okrasná mobilní zeleň. Některé odolné odrůdy (Arp, Sissinghurst, Weihenstephan) však snášejí pokles teplot až k –24 °C a na vhodných stanovištích se tak mohou i u nás pěstovat celoročně venku,“ uvedl Petr Hanzelka, kurátor trvalek a okrasných trav.

Japonská zahrada v růžovém hávu

Nejenom v Japonské zahradě právě rozkvétá řada dřevin, kterým dominují sakury se svými něžnými růžovými a bílými květy. V tradici japonských zahrad symbolizují nový život a nevinnost. „V těchto dnech kvetou zejména pravé sakury patřící k druhu sakura ozdobná, mezi nimi i sloupovitý kultivar Amanogawa, který v Japonské zahradě vysadil v roce 2009 Václav Havel v rámci vzdělávacího projektu Kořeny osobností,“ uvedl kurátor dřevin mírného pásma Tomáš Vencálek. Něžné sakury doplňují zářivé květy kdoulovců a také výrazně zbarvené rašící mladé listy některých kultivarů japonských javorů. Dominantou tradičně pojaté části Japonské zahrady jsou rododendrony.

Rozkvétají zde také škornice, půdopokryvné trvalky vhodné pro stinná stanoviště. Pocházejí z Číny, kde se některé druhy využívají v tradiční medicíně. Jsou to proslulá afrodiziaka.

Na co se návštěvníci mohou těšit v následujících týdnech? V severní části areálu rozkvetou královny květin – dřevité pivoňky

Na přelomu dubna a května začíná v trojské botanické zahradě rozkvétat sbírka pivoněk, která je největší svého druhu v České republice. „Již v těchto dnech kvetou botanické bylinné druhy. Například v expozici Středomoří upoutá svými červenými květy pozornost pivoňka Paeonia lithophila, pocházející z Krymu a v přírodě již velice vzácná. Podobá se pivoňce úzkolisté, ale je celkově menší. Vyhovuje jí lokalita s přímým sluncem a dobře propustná zemina,“ říká Iveta Bulánková, kurátorka hlíznatých a hajních rostlin.

Sbírka pivoněk patří k nejvýraznějším kolekcím trojské botanické zahrady. V současnosti soustřeďuje přes 500 položek druhů a kultivarů, čímž se řadí k nejlepším evropským sbírkám. Její součástí je rozsáhlá skupina kultivarů oblíbených dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa), kultivary pivoňky Lemoineovy a meziskupinové hybridy. Dřevité pivoňky jsou v Číně velmi ceněné, jsou zde pokládány za národní květinu a symbol jara. V Evropě se první dřevité pivoňky objevily až koncem 18. století. Dodnes se těší velké oblibě.

„Dřevité pivoňky nejsou běžně nabízeným zbožím v obchodech, proto je docela komplikované koupit pěknou rostlinu. Vybírat je třeba z nabídky specializovaných zahradnických firem, které se množením dřevitých pivoněk zabývají. Při výsadbě pak dbáme na dodržení hloubky. Naopak bylinné pivoňky sázíme mělce,“ radí Iveta Bulánková. V Botanické zahradě hl. m. Prahy je možné vidět rozsáhlou sbírku pivoněk na Pivoňkové louce v severní části zahrady. V plném květu bývá na začátku května, záleží ale na průběhu počasí v dané sezoně.

Zdroj: Botanická zahrada hl.m. Prahy