Sérioví vrazi: Vraždící narkoman, nebo nájemný vrah?

Roman Postl vystudoval průmyslovku a v 90. letech pracoval jako celník na Cínovci. V té tobě byl společně s některými kolegy vyšetřován v souvislosti s neproclením většího množství dovážených aut. Vina mu však nebyla nikdy prokázána. Nicméně toto vyšetřování bylo zřejmě impulzem k opuštění státní služby. Záhy se totiž začal živit dovozem ojetých vozů ze zahraničí.

Zdravotní problémy, morfium a první vražda

Jeho zdravotní stav se prudce zhoršil po smrti jeho sestry, která zemřela na rakovinu. Začal si stěžovat na nesnesitelné bolesti, které tlumil stále se zvyšujícími dávkami morfia. Nadužívané morfium nutně muselo ovlivnit jeho psychiku a prožívání. Jeho známý, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl: „Měl halucinace, jednou viděl duchy, jindy v autě panikařil, že se proti nám řítí letadlo."

Dávky morfia i jiných drog se neustále zvyšovaly. V roce 1998 jej nejprve stíhali za výtržnictví a ublížení na zdraví. Téhož roku 29. března spáchal Postl první vraždu. Událost se odehrála na diskotéce Černý Orel v Oseku, kde se nejprve v opilosti chlubil jedné slečně svou ostře nabitou zbraní. V okolí se setkal s posměchem, který v něm vyvolal vztek a fyzicky napsal jednoho ze svědků. Vše vyvrcholilo následným konfliktem se sedmnáctiletým členem ochranky. Mladík však ovládal bojové umění a Postl rychle pochopil, že ho nemůže přemoct a ponížit. Vytáhl tedy zbraň a vystřelil. Do už ležícího muže ještě šestkrát vystřelil a s gestem vítěze s rukama nad hlavou odešel.

Spekuluje se, že za tímto incidentem byl ještě jiný problém. Zavražděný člen ochranky mu totiž údajně přebral dívku, kterou Postl velmi miloval. Soud ho za tuto vraždu potrestal třinácti lety odnětí svobody. Za dobré chování byl po uplynutí dvou třetin trestu v dubnu roku 2008 podmínečně propuštěn. Vše probíhalo slibně. Začal pracovat jako lakýrník na stavbě svého kamaráda v Proboštově. Pravidelně a v daných termínech se hlásil probační a mediační službě. Nejspíš na přelomu června a července poznal Davida Černého a situace se změnila.

Černé září 2008

Sled událostí nešťastného začátku září roku 2008 je stále zastřený rouškou tajemství a nezodpovězených otázek. Na konci srpna si Postl od „nějakého“ Jugoslávce údajně koupil zbraň a střelivo. První vraždu po propuštění z vězení spáchal 1. 9. nedaleko čerpací stanice v Proseticích. Postl se svým partnerem Davidem Černým zastavil vůz Audi A6 a zastřelil a okradl podnikatele Karla Diviše. Následné kroky pachatelů však vzbuzují další otázky. Ukradeným autem Audi A6 v ceně kolem půl milionu korun odjeli pachatelé do nedaleké Lahoště, kde auto shodili do zatopeného lomu.

Tělo zavražděného Karla Diviše bylo nalezeno u Milešova asi 18 km od místa činu. I na základě výpovědí členů rodiny zavražděného Diviše, kteří upozorňovali na to, že zavražděný do těchto míst obvykle nejezdil, se spekulovalo nad tím, zda tedy nemohlo jít o nájemnou vraždu. Tuto hypotézu podporuje i auto utopené v lomu. Proč ho Postl, který se nějakou dobu živil dovozem aut ze zahraničí, prostě nevyvezl ven, neprodal a nezvýšil tak svůj zisk?

Další vražda na sebe dlouho čekat. Hned následující den 2. 9. na benzínové pumpě AB Oil v Ústí nad Labem zastřelil jednou ranou do hlavy Jiřího Šťovíčka, který si tu přivydělával jako brigádník. Na místě pak odcizil 15 000 Kč a notebook.

Ve středu 3. 9. se společně se spolupachatelem Davidem Černým vypravil do chomutovské herny Las Vegas. Postl v herně nejprve zastřelil vietnamského barmana, ukradl několik tisíc korun a založil požár, aby zahladil stopy. Přitom si všiml Miroslava Kouby, který se snažil za pomoci mobilního telefonu přivolat policii.

Miroslav Kouba popisoval situaci následovně: „Všiml si, že mám v ruce telefon, tak na mě obrátil pozornost. Řekl jsem mu, že mě nezajímá, že telefonovat nikam nebudu. Na ulici, kam jsem vycouval, jsem si uvědomil, že mám pistoli u hlavy. Uhnul jsem hlavou a on vystřelil.“

Jen zázrakem se Postl netrefil a po výstřelu začal utíkat. Miroslav Kouba zachoval klidnou hlavu, zavolal policii a začal Postla pronásledovat až ke staré poště, kde chtěl vrah nejspíš zmizet ve městě. Během pronásledování zastřelil Postl zasahujícího policistu Romana Jedličku. Sám byl při přestřelce vážně raněn a těmto zraněním v chomutovské nemocnici 8. září 2008 podlehl.

Roman Postl byl několik dní po zranění udržován v umělém spánku. I když ho lékaři probudili, vypovídal spíše nesouvisle a zmateně. Hlavní informace, kterou se od umírajícího vraha policisté dozvěděli, bylo jméno jeho komplice. Na základě této informace byl zatčen David Černý, který byl následně odsouzen na 19 let odnětí svobody.

Výpověď Černého vnáší do případu řadu zajímavých informací a momentů. Přesto se z nich už nejspíše nedozvíme nic o motivech Romana Postla. Oba muži se poznali asi dva měsíce před vraždami a občas spolu fetovali. Černý vypověděl, že se vražd a loupeží účastnil jen proto, že měl z Postla strach. Prý jemu, ženě i dětem vyhrožoval zastřelením. Můžeme jen pouze spekulovat o tom, co je na tom pravdy. Z jeho výpovědi vyplývá, že o vraždách věděl, ale podílel se na nich „pouze“ jako řidič a jakési „technické zázemí“. Vyvstává tak otázka, jestli za zářijovými vraždami Romana Postla stojí opět alkohol a drogy, které nenávratně změnily jeho vnímání reality, nebo je za tím ještě něco jiného. Nebyl přece jen opravdu nájemným vrahem? V principu je to asi jedno. Zmařil celkem pět lidských životů.

Na volné televizní zpracování případů nechvalně proslulých vrahů z Česka i ze světa, se můžete podívat v nových případech divácky velmi úspěšného seriálu TEMNÝ KRAJ online na iPrima.cz nebo sledujte TEMNÝ KRAJ II každou sobotu ve 20.15 na Primě.

Text: David Hainall