Lidstvo je čím dál sprostější, tvrdí respektovaný psycholog. Co vyvolalo epidemii vulgarity u mladých?

Podle jazykovědců je klení a nadávání zcela přirozenou součástí lidské řeči. Jak uvádí velký výzkum amerického lingvisty Timothy Jaye, tvoří vulgarity asi 0,5 procent slov, která za den řekneme. Lidštěji: každé dvousté slovo, které řekneme, je vulgární.

Lingvisté, na rozdíl od jiných vědců, se vulgarismům nevyhýbají – tedy pochopitelně jako tématu. Současně tvrdí, že by se jim neměli vyhýbat ani běžní lidé, sprostá slova jsou totiž důležitou součástí jazyka a člověk zkrátka pro mnoho výrazů, situací a emocionálních stavů nemá nic příhodnějšího, než je vhodně použitá sprosťárna.

Problém je jinde: v poslední době se zdá, že se s vulgaritami doslova roztrhl pytel. Profesor Adams o tom píše ve své nové knize In Praise of Profanity. Vědec popisuje, že vulgarity ve společnosti přibývalo ve vlnách: ta první přišla mezi světovými válkami, druhá v šedesátých letech a definitivně přišla její epidemie v příchodem intenetu – to padla tabu zcela. Ve třicátých letech zřejmě souvisel nástup sprostých slov s uvolněním atmosféry ve společnosti, 60. léta zase nastolila kult mládí a anti-aurotiářského teenagerství.

Ale teprve ve 21. století je možné, aby dříve zcela tabuizované výrazy používali například při rozhlasovém vysílání i čelní politici. To mimochodem opravdu není nic specificky českého, podobných případů v posledních letech přibývá z celého světa. Podle Adamse je tím, co otevřelo hráze přílivu sprostosti, především prostředí nemoderovaných diskuzních fór na internetu.

Že je přibývající sprostota jasně prokazatelným fenoménem dokládá Adams na mnoha příkladech, asi nejpřesvědčivější je srovnání starších a novějších knih pro mladé čtenáře. Profesor Adams netvrdí, že vulgarity přibylo všude – je totiž dost dobře možné, že dnešní rozhovory například mezi manželi jsou mnohem slušnější, než bývaly před půlstoletím – ale dokládá, jak vulgarita dobyla veřejný prostor a že je dnes bez problémů přijímána.

Vulgarita podle Adamse ale rozhodně nemá být tabuizována – spíše je příznakem něčeho – toho, jak se mění náš svět. Podle neurologů je například klení jedním z nejúčinnějších a přitom nejméně destruktivních způsobů, jak se zbavovat stresu – zejména při bolesti.

Text: MK