Návrat z doby digitální k podstatě člověka. To je poselství výstavy Jakuba Chomy

Jakub Choma je absolventem pražské UMPRUM. Je také laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého — prestižního ocenění, které se každoročně uděluje výtvarným umělcům. Galerie Smečky v těchto týdnech představuje jeho zatím nejrozsáhlejší výstavní projekt. Pracuje v něm s technikou asambláže, což je zjednodušeně řečeno: trojrozměrná koláž.

Návrat člověka z doby digitální k sobě samému

„Projekt Jakuba Chomy pro Galerii Smečky lze do určité míry považovat za retrospektivní, protože se tady objevují už práce z roku 2017 a 2018, ale důležité je, že Choma zpracovává velmi současné téma a to je dichotomie mezi digitálním a fyzickým prostředím,“ vysvětluje Eva Slabá, kurátorka výstavy.

„Já jsem se snažil reagovat na nějaké vracení se k sobě po nějaké digitální zkušenosti. Vracení k sobě ve smyslu slova myšlení na svoje zdraví. Hodně přemýšlím nad tělem jako nad nějakým strojem,“ uvádí ke své poslední tvorbě sám autor.

Právě lidské tělo a jeho procesy slouží autorovi jako inspirace pro vlastní tvorbu. „Já jsem si říkal, že by bylo zajímavé zakomponovat zuby, ze kterých teče nahromaděná tekutina — odpadní, znečištěná. A ta tekutina, ten fluid, se dostává pomyslně pod rovinu toho, na čem stojíme,“ dodává Jakub Choma.

„Polidštěné“ umění

Autory, kteří v Galerii Smečky vystavují, vybírá umělecká rada Nadačního fondu Galerie Smečky. Hlavním provozovatelem výstavních prostor je společnost Pražská plynárenská. „Zvolili jsme mladého autora, který tady nám to má trochu zlidštit, ukázat nové trendy a převést nás do dalšího století. Ano, už jsem viděl výstavu, už jsem si ji prošel a musím konstatovat, že jsem poprvé v životě šlapal po umění,“ říká v pořadu Prima Česko Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské.

„Já jsem se snažil vytvořit platformu, která je přístupná nebo je pochozí. V rámci té platformy se člověk setkává s tím pohledem vlastních nohou, což je pro mě důležité v kontextu sledování toho, co tvoří, po čem chodíme,“ vysvětluje Jakub Choma.

Jeho tvorbu ovlivnilo i prostředí počítačových her. Právě jeho generace je digitálním prostředím hodně ovlivněna. „Co je pro Jakubovu práci důležité, je jakási pixelovost nebo základní struktura, kdy se vztahujeme k něčemu elementárnímu, jako je jednotka lidské buňky, pór, kůže nebo korkové zrno,“ říká kurátorka výstavy.

Výstavu mladého autora zvolil tým Galerie Smečky i s ohledem na nadcházející letní program. „Máme projekt, který nazýváme Děti offline. Budeme tady dělat příměstský tábor pro děti, kdy se děti setkají s umělci a budou si zkoušet vyrábět umělecká díla, dostanou základní lekce malování a tvorby,“ uvádí Ludvík Baleka.

Galerie Smečky tedy funguje celoročně. Projekt Jakuba Chomy je tu vystaven do konce července. A co by na závěr poradil autor současné výstavy návštěvníkovi? „Já bych mu poradil, aby se vzdal toho, že přijde na nějakou odpověď. Aby se ponořil do těch vrstev a snažil se pro sebe rozklíčovat různorodost a různomediálnost této výstavy.“