Je za drogovou závislost odpovědný patogen, který jsme zdědili po neandertálcích?

Před mnoha tisíci lety byli naši předkové infikování retroviry, o kterých si vědci nyní myslí, že stojí za návykovým chování dnešní populace. Mezinárodní skupina výzkumníků zveřejnila v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zprávu o genetických stopách retroviru HK2, jež se častěji vyskytují právě u lidí s drogovými závislostmi.

Prastaré dědictví

Lidský genom je jakýsi virtuální hřbitov starých mikrobiálních skeletů. Obecně se má za to, že asi 5–8 % lidského genomu je naplněno stopami starých retrovirusů, jimiž byli naši předci před dávnou dobou infikováni. Stopy viru HK2 však existují u 5–10 % lidí z celého světa. Zjištěná skutečnost ve výsledku znamená, že se ve velkém schématu evoluce tato virová infekce objevila relativně nedávno. HK2 podle odborníků v lidských genech číhá po dobu nejméně 250 000 let, tudíž byl přítomen také v genech neandertálců. Na rozdíl od mnoha dalších retrovirů ale není vir HK2 mrtvý: naopak – je stále funkční a schopný vytvářet virové částice, které mohou být infekční. Jeden takový byl nalezen mezi sekvencemi u genu zodpovědného za pocit štěstí. Potenciálně funkční retrovir uvnitř takového genu tedy představoval pro vědce lákavého kandidáta pro zkoumání jeho vlivů na lidské závislosti.

Stěžejní část nové studie byla zaměřena na vysvětlení, jakou měrou se stopy HK2 v DNA současných lidí podílejí na návykovém chování. Do bádání se pustily dvě skupiny vědců. Zatímco výzkumníci z Aténské univerzity v Řecku analyzovali geny více než 200 lidí, jejich američtí kolegové z Oxfordské univerzity zkoumali DNA 180 osob. Řecká skupina objevila virus u 34 % uživatelů drog v porovnání s pouze 9,5 % běžné populace, přičemž v Británii byl vir objeven u 14 % pacientů v porovnání s 6 % tamní populace. Ostatně již dříve bylo známo, že u lidí se stopami HK2 v DNA se tyto stopy nacházejí v genu RASGRF2, který hraje významnou roli při uvolňování dopaminu v mozku (mozek naplňuje pocitem štěstí). A právě užívání léků (včetně drog) uvolňuje velké množství dopaminu v mozku (podobně jako alkohol). „Tohle je poprvé, co prokázali (vědci), že staré viry, které jsou proměnlivě přítomny v dnešní populaci, mají měřitelný, v tomto případě škodlivý vliv na naši biologii,“ uvedl spoluautor studie Aris Katzourakis, profesor evoluce a genomiky na Oxfordské univerzitě.

Konec drogové závislosti?

Po odhalení HIV a HTLV (lidský T-lymfotropický virus) se jedná o třetí případ, kdy byl lidský retrovirus silně spojen se škodlivým účinkem u lidí (v tomto případě hraje roli komplexní behaviorální stav). O tomto viru se často mluví jako o „podmíněně patogenním“, neboť mnoho lidí je jeho nositeli bez negativních důsledků. V současné době výzkumníci doufají, že přesně pochopí mechanicko-biochemické vlastnosti návykového chování, čímž budou moci lépe stanovit farmakologické cíle pro vývoj léků. Takové zjištění by pak mohlo vést k efektivnějším intervenčním strategiím. „Endogenní lidské retroviry tvoří až 8 % genomu a až dosud nebyly spojovány s lidským onemocněním. Věřím, že významná část nevysvětlitelné diverzity chorob bude pochopena studiem tohoto těžko pochopitelného ´temného´ genomu,“ uvedl pro CNN Gkikas Magiorkinis z University of Athens.

Text: Petr Smejkal