Královské město z ní udělala těžba stříbra. Je ale pokladem sama o sobě: Kutná Hora
Český královský institut
Asi mezi námi není nikdo, kdo by neznal Kutnou Horu. Královské město, které do královských pokladnic přineslo velké bohatství z těženého stříbra. A co myslíte, jaké by to bylo, kdyby se doba českých králů vrátila? O tom vede rozsáhlé debaty Český královský institut. A nebylo by to prý zas tak složité.
Ke změně České republiky na královskou monarchii by podle Zdeňka Prázdného, ředitele Českého královského institutu, stačilo, aby tři pětiny poslanců rozhodly o změně ústavy. V tom případě bychom pak zřejmě mohli dost často vídat v ulicích honosné průvody. Třeba takové, jaké jsou k vidění v Kutné Hoře například při příležitosti každoročního Královského stříbření. To připomíná slavnou éru, během níž se ve středověku těžilo stříbro, jehož pod městem byly bohaté zásoby. „Česká země se v ten okamžik staly jednou z nejvlivnějších a nejbohatších zemí ve střední Evropě. Samotný fakt, že měli svoje groše, svoji měnu, velké množství stříbra, měl obrovský vliv na investování, na všechny struktury,“ vykládá v pořadu Prima Česko Zdeněk Prázdný.
Jak vypadala práce horníků, kteří vzácný kov z hloubi země dostávali, lze zjistit v místní stříbrné štole, která je stará 700 let. „Pracovalo se šest dní v týdnu. Volná byla pouze neděle, kdy se chodilo do kostela,“ vypráví Jan Votruba, průvodce v kutnohorskými stříbrnými doly.
Co pro jedny znamenalo obživu a téměř každodenní dřinu, jiným přineslo dříve netušené možnosti, jak vypráví zdejší místostarostka, Kateřina Špalková. „Kutnou Horu poctili svou přízní mnozí panovníci v historii. Asi ten úplně první, který se zapsal nesmazatelným písmem, je Václav II. Vydal horní zákoník a velmi vtipně to znamenalo: 'Všechno stříbro je moje a můžu si s ním dělat, co chci.'“
Jednu z největších památek pomohla vybudovat největší pohroma
Mezi nejznámější dominanty Kutné Hory patří katedrála Nanebevzetí Panny Marie a také kostel sv. Jana Křtitele. A samozřejmě také notoricky známá katedrála sv. Barbory. „Horníci, měšťané města Kutná Hora se cítili být tak vlivní a bohatí a měli na to prostředky, že si nechali vybudovat druhou katedrálu, a to byla katedrála sv. Barbory,“ říká Zdeněk Prázdný o jejím vzniku.
Právě sem každoročně míří davy turistů a není divu. Kdo nenavštívil katedrálu sv. Barbory, jako by v Kutné Hoře ani nebyl. A totéž se dá říct o místní kostnici. „Kutná Hora byla velkým městem s osmdesáti tisíci obyvatel. Jen hřbitov měl zhruba 3,5 ha a když nastávaly epidemie a těch mrtvých přibývalo, tak bylo potřeba se vyrovnat s tím místem a dále vznikala otázka, co s těmi kostmi,“ vykládá ředitel Českého královského institutu.
A doplňuje ho Radka Krejčí, ředitelka Římskokatolické farnosti Kutná Hora-Sedlec: „Exhumované hroby nebo ostatky byly ukládány v kostnici a to zajišťovalo dostatek volného místa na místním hřbitově, aby lidé, kteří zemřeli v důsledku moru, mohli být ukládáni.“
Ať už se rozhodnete Kutnou Horu navštívit v kteroukoli roční dobu, vždycky tady bude co objevovat. A všechny místní krásy vám může připomínat třeba vlastnoručně vyražený groš, který si můžete odnést na památku.
Komerční sdělení
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
