Záhada mnoha useknutých hlav nedá vědcům spát. Zřejmě nešlo jen o nepřátele
Archeologická naleziště v oblasti dnešního severovýchodního Španělska jsou poseta useknutými hlavami. Souvislost to má se šířením politického násilí na tomto území v době železné, kdy se hlavy odpůrců často přibíjely na zdi coby výstraha. Jak ovšem archeologové fascinováni těmito brutálními praktikami zjistili, hlavy bez těl mohly mít významů hned několik.
Nejnovější studii, která se zaobírá zvýšeným výskytem lebek na nalezištích jako je Puig Castellar v Barceloně nebo Ullastret v Gironě, dal dohromady tým kolem archeologa Rubéna de la Fuente Seoaneho z Barcelonské univerzity. Ten analyzoval dohromady sedm lebek z výše uvedených nalezišť a porovnával je s izotopovými daty získanými z místních rostlin a zvířat. Díky tomu zjistil, že některé z lebek patří lidem, kteří v daném místě žili, což by vzhledem k pospolitosti společností v době železné naznačovalo, že oddělená hlava nepatří nepříteli.
Proklínané i uctívané lebky
Jedna z hypotéz, se kterou tým podle studie zveřejněné v odborném časopise Journal of Archaeological Science přišel, počítá s vystavením ostatků významných obyvatel, ale připouští i možnost, že šlo o obětiny. To platí pro dvě lebky ze sídliště Ullastret, třetí se však s izotopovými daty oblasti neshodovala, a to by poukazovalo na to, že v tomto případě se o nepřítele jednat může. „Useknuté hlavy nepřátel mohly být přinášeny coby trofej a ukládány do schránek a jam, což je praxe doložená u Galů v jižní Francii,“ říkají vědci ke svému objevu.
Co se týče lebek z Barcelony, pro ně bylo klíčové místo objevu. Vědci se totiž domnívají, že šlo o místa spojená právě s vystavováním částí těl padlých nepřátel, která měla následně varovat před dalším napadením. Mohlo jít o prostor vstupní brány nebo za tímto účelem zřízené náměstí, podstatné ale je, že téměř jistě nešlo o stálé obyvatele daného sídliště. Co víc, archeologové také zjistili, že některé z lebek byly ošetřeny cedrovým olejem i dalšími chemikáliemi, to by pak značilo, že v té době existovali specialisté, kteří byli na dekapitace připraveni a činnost prováděli opakovaně.
Čtěte také: Mobily mění lidské lebky. Nahmatáte si na hlavě novou kost?
I to je ale součástí záhady, kterou patrně nikdy neodkryjeme celou. Faktem ale zůstává, že někdo tuto činnost vykonávat musel, byť neznáme přesné důvody a hlavně významy této činnosti. Mohlo jít nakonec o „pouhou“ demonstraci moci nebo uctívání významných člnů komunity.
Zdroj: Journal of Archaeological Science, UAB
Video, které jste mohli minout: 225 tajemných pyramid vládců Egypta nejde navštívit. Pravděpodobně by vám šlo o život