Zkáza Přemyslovců je opředena tajemstvím. Po zavražděném Václavu III. nezbyly ani ostatky

Zkáza Přemyslovců je dodnes opředena tajemstvím. Po zavražděném Václavu III. nezbyly ani ostatky

Historické kroniky se neshodnou, zda byl Václav III. ubodán či podřezán Zdroj: Getty Images

Václav III. byl posledním mužským dědicem Přemyslovců, a ačkoli se trůnu ujal z dnešního pohledu teprve v pubertě, spadeno na něj měla celá řada šlechticů.

Psal se rok 1306. Nikdo sice netušil, že první české a královské dynastii v dějinách už zbývají do konce existence pouhé měsíce, politická situace v zemi ale nebyla nijak růžová. Uhry byly de facto ztracené a mladý král Václav III., který se musel předchozího roku po smrti svého otce trůnu promptně ujmout, potřeboval řešit prázdnou královskou pokladnu, spoustu dluhů i vrtkavou politickou situaci v Polsku; právě kvůli ní se Václav v létě vydal do Olomouce. Čekal tam na posily, místo nich se ale dočkal jen své smrti.

6. října 1289 se narodil český král Václav III., také král polský (II.) a uherský (Ladislav V.). Poslední legitimní mužský dědic národní dynastie Přemyslovců, jehož zavražděním roku 1306 tento rod, jenž nám vládl od úsvitu našich dějin, vymřel. pic.twitter.com/mZp6BG7g20
— Koruna Česká (@KorunaCeska) October 6, 2020

Bodné rány a Durynk Konrád

Co se přesně ve čtvrtek 4. srpna 1306 stalo? To je otázka, na které si zatím vylámali zuby všichni čeští historici. Shodnou se vlastně jen na tom, že Václav pravděpodobně zemřel v budově olomouckého kapitulního děkanství těsně u katedrály sv. Václava. A také na tom, že bylo horko; mladý, ani ne sedmnáctiletý král odpočíval po vydatném obědě. Jediným soudobým záznamem, který události popisuje, je Nekrologium olomoucké metropolitní kapituly. „Václav III., král český, když se procházel v paláci na vzduchu po poledni, byl usmrcen krutým a nelidským Durynkem Konrádem řečeným z Mulhova,“ píše se v něm. Podobně hovoří i o něco starší Zbraslavská kronika Petra Žitavského, který byl Václavovým současníkem a události proto mohl také popsat poměrně přesně.

„Když totiž byl v letní době pro ochlazení pouze sám na paláci, oděn jen v košili a plášť,“ píše o králi Václavovi III. Žitavský, „kdosi, kdo naprosto nesmí být pokládán za člověka, nýbrž spíše za společníka satanova, původce zločinu, nepřítel proti přírodě, sedlina a puch vší špatnosti, přistoupil k mladíkovi, který nikterak netušil úklady, a maje vhodnou příležitost, zranil ho třemi smrtelnými ranami a utekl.“

Zatímco ale nekrologium jasně uvádí, že vrahem byl Durynk Konrád, Žitavský je zdrženlivější. „Divíme se však všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem tak nezměrné hanebnosti. Byl však spatřen jakýsi rytíř, řečený Konrád z Botenštejna, rodem Durynk, jak vyskočil z paláce, drže v ruce zkrvavený nůž, a utíkal; a ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaké slova. Zda byl on nebo jiný vinen, nevím, ví to Bůh, to však vím a je to známo celému světu, že záhuba onoho mladého krále způsobila vzrůst nesčíselných útrap.“

4. srpna 1306 – Český král Václav III. byl zavražděn v Olomouci, dynastie Přemyslovců vymřela po meči pic.twitter.com/GIVI11C5hz
— Životy slavných (@ZivotySlavnych) August 4, 2015

Jeden a tentýž vrah

Královraždu nejmenovanému Durynkovi ale rozhodně připisuje Dalimilova kronika. Podle ní ho před palácem chytili, uťali mu ruku a nechali ho roztrhat a sežrat psy. A nalezneme jej i v pozdějších zdrojích, ty ovšem musíme brát s rezervou, protože téměř beze zbytku čerpaly z právě uvedených kronik. Konráda z Mulhova a Konráda z Botenštejna většina historiků považuje za stejnou osobu. Dalo by se tedy říct, že vrah je jasný, jenže jednak existují prameny, podle nichž tento člověk zemřel až v roce 1320, tedy plných 14 let po Václavovi, a také chybí motiv.

Že se různé zdroje liší i ve způsobu, jakým byl poslední přemyslovský král zabit, je už celkem zanedbatelný detail; některé uvádějí, že byl třikrát bodnut, některé, že mu vrah podřízl hrdlo.

4.8.1306 by zavražděn v Olomouci Václav III., český, polský a uherský král, čímž vymřel po meči rod Přemyslovců pic.twitter.com/xZxfIsNuZ2
— Josef Bartonek (@BartonekJosef) August 4, 2015

Motivů bylo více

Motiv se nepovedlo historikům stanovit nikoli proto, že by o ně byla nouze, ale právě naopak. Chtít Václava III. odpravit mohlo tolik lidí, že to až hezké nebylo. Jako celkem jasní potenciální pachatelé se nabízejí samozřejmě Habsburkové, ty ale kupodivu Václavova vražda zastihla nepřipravené a Albrechtovi trvalo víc než měsíc, než na tuto událost stačil zareagovat. Políčeno na mladého panovníka měli ovšem čeští šlechtici, kterým kvůli situaci v Polsku nakázal táhnout do boje, ale odmítl jim uhradit náklady. Václava i jeho otce navíc mnozí nenáviděli a seznam podezřelých během let nabobtnal natolik, že by nám na vypsání jejich jmen a motivů nestačil ani půlden.

Mord tak zůstává jednou z největších záhad českých dějin, která ovšem měla nedozírné dopady. Mladý Václav byl sice ženatý, jenže měl dceru. A Přemyslovci, kteří v českém království vládli odnepaměti, tak vymřeli po meči. Vzhledem k tehdejší velmi nejisté politické situaci pohřbili mladého krále přímo v Olomouci. Jeho ostatky tam zůstaly až roku 1326, kdy je jeho sestra Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského, jenž vyšel vítězně z následujících bojů o moc, nechala převézt do Zbraslavského kláštera. Bohužel z nich nic nezbylo, neboť hrob posledního přemyslovského panovníka padl za oběť husitům.