Tisíc let starou mumii našli archeologové svázanou. Proč byla pohřbená v poloze plodu?

Archeologům na peruánském nalezišti Cajamarquilla se naskytl neobyčejný pohled na mumifikované tělo, které tisíc let vyčkávalo v tamní hrobce. Vědce obratem zaujalo, že byl zemřelý svázán provazem a tělo bylo dáno do polohy dítěte. Kromě nebožtíka se navíc v hrobce našly zdánlivě podivné předměty v podobě zbytků zeleniny, psa nebo morčete.

Syn bohatého obchodníka?

Vše má ale nečekaně prosté vysvětlení. Badatelům se povedlo určit, že se jednalo o mladíka mezi 25 a 30 lety, který zřejmě žil v dané oblasti a zemřel před zhruba 1 200 až 800 roky obyčejnou smrtí. To znamená v době, která předcházela dokonce civilizaci Inků. Vědci rovněž spekulují, že podle nalezených ostatků v hrobce se mohlo jednat o syna bohatého obchodníka, který měl jisté výsady.

Archaeologists unearth mummy in Peru estimated to be over 800 years old. Mummy's body was tied up by ropes and the hands were covering the face, which experts say would be part of the local funeral pattern in Peru.#archaeohistories pic.twitter.com/yDiSSdIxUf

— Archaeo - Histories (@archeohistories) December 1, 2021

Tomu by ostatně nasvědčovalo i nalezení právě v Cajamarquilla, což je oblast, která bývala životem hýřícím městem na pravém břehu řeky Rímac. Vzhledem ke své poloze zhruba 25 kilometrů od pobřeží město sloužilo jako centrum pro pobřežní a horský obchod. Podle vědců ve městě mohlo v čase největšího rozkvětu žít až 10 000 obyvatel.

Proč zrovna svázání?

Zabalení těla do textilu a svázání do fetální polohy pak není podle archeologů, kteří tělo nalezli a zkoumali, nic neobvyklého. Jednalo se totiž o běžnou praxi obyvatel z horských oblastí žijících okolo Cajamarquilla. Ostatky psa, morčete a zeleniny, které se v hrobce nalezly spolu s tělem, pak byly prostými obětinami, které rodinní příbuzní zesnulému přinesli.

Peruánská hrobka nebyla navždy uzavřena, ale byla podle důkazů z naleziště hojně navštěvovaná. I to je pro obyvatele dané éry typické. „Rodinní příslušníci hrobku čas od času navštěvovali, aby přinesli své dary. Po uložení těla do hrobky docházelo k neustálým oslavám a aktivitám,“ uvedl Pieter Van Dalen Luna, profesor archeologie z National University of San Marcos, která se nachází v Limě a kde jsou ostatky nyní podrobeny dalšímu výzkumu. Podle Luny pozůstalí nosili poživatelné dary až po několik let a nabídka byla skutečně pestrá, výjimkou nebyli ani měkkýši či uvařená lama.

Archeologové byli nálezem zaskočeni a považují ho za mimořádný důkaz toho, jak spolu tehdejší společnost interagovala dokonce i po smrti. Paradoxem přitom je, že tým 40 lidí po ostatcích vůbec nepátral a mumifikované tělo našel čirou náhodou.