Císař a papež smazali 300 let evropské historie, žijeme v 18. století. Detaily konspirační teorie vás jistě pobaví
Myslíte si, že už nějakou dobu žijete ve 21. století – a přitom je všechno jinak? Tedy alespoň podle rozporuplné, nicméně fascinující hypotézy, která naši současnost posouvá někam do období krátce po roce 1700.
Takzvaná hypotéza fantomového času předpokládá, že jsme v dějinách raného středověku „přišli“ o nějakých 300 let, které nám dnes „chybí“. S tímto předpokladem přišel jako první už v roce 1991 německý historik Heribert Illig. Jeho výklad si získal řadu stoupenců, všeobecně je ale považován za konspirační teorii. „Existuje nehorázné tvrzení, že všichni historici udělali chybu, že nám všem někdo zavázal oči a že chronologie, kterou dnes všichni dodržujeme, je špatná,“ postěžoval si David Hamon, který se věnuje výzkumu alternativních dějin.
Přečtěte si také: Proč mají červenec a srpen shodně 31 dnů? Mohou za to dva egoisté, únor byl okraden
Zloději času
Hypotéza fantomového času tvrdí, že se císař Svaté říše římské Ota III. spojil s papežem Silvestrem II. (a dost možná i s byzantským císařem Konstantinem VII.), aby upravili systém počítání letopočtu. Trojice zfalšovala příslušné knihy a svou vládu posunula o 297 let k roku 1000 n. l. Proč by ale něco tak komplikovaného mocenské a duchovní elity raného středověku vůbec dělaly?
Důvod je prostý – podle tehdy obecně rozšířené představy měl právě v roce 1000 na zem podruhé přijít Kristus, aby se ujal vlády na další tisíciletí. Kromě jiných vymožeností, jako je spoutání Satana nebo požehnání celé přírodě, měl být v Kristově království prodloužen lidský život. Přece nechcete tak významný a prestižní moment propásnout kvůli několika desítkám nebo stovkám chybějících let…
Promyšlená konspirace?
To by znamenalo, že vše, co se stalo mezi lety 614 a 911 n. l., byl výmysl – žádný Karel Veliký, žádné dobytí Španělska muslimy ani žádné vikingské nájezdy na Anglii. Illig tvrdí, že tři vládci si v té době pohrávali s dokumenty, vymýšleli si historické události a podstrčili falešné důkazy (jež byly o staletí později objeveny), a zároveň nařídili svým pobočníkům, aby s nimi táhli za jeden provaz.
Mezi důkazy, které Illig pro svou hypotézu uvádí, patří nedostatek původních historických dokumentů z tohoto období – v Evropě známého také jako temný středověk – a údajné nesrovnalosti mezi juliánským a gregoriánským kalendářem.
Jeden důkaz za druhým
Ve skutečnosti ale není složité Illigova tvrzení vyvrátit. Jedním z hlavních argumentů zastánců „zdravého rozumu“ je extrémní europocentrismus této hypotézy. Pokud by byla pravdivá, celosvětově by chybělo 300 let historie, což by se nějakým způsobem projevilo na historických dokumentech a pramenech z Afriky, Asie, Australasie i Ameriky.
„Skutečnost, že se časové osy těchto kultur shodují s časovými osami kultur západních, znamená, že Illigova teorie je buď nesprávná, nebo se elity po celém světě nějakým způsobem spolčily s Evropany, aby zakryly ztracený čas. Asi se všichni shodneme, že je to krajně nepravděpodobné,“ napsal vědecký redaktor časopisu Discover Benjamin Plackett.
Další důkazy podle něj přináší astronomie v podobě záznamů o zatměních Slunce a dalších nebeských událostech, které údajně chybějícímu časovému období předcházely. Například starověcí Římané zaznamenali zatmění Slunce v roce 59 n. l. a moderní astronomové toto datum potvrdili jako přesné. Pokud by byla hypotéza fantomového času pravdivá, naše matematické chápání vesmíru by neodpovídalo realitě. Navíc zde máme archeologické nálezy, jež korespondují s psanými zdroji, a také datovací postupy, které využívají radiokarbonovou metodu nebo třeba letokruhy.
Neškodná, ale provokativní hypotéza
Přes všechny tyto důkazy to ale neznamená, že by Illigova hypotéza byla zcela bezvýznamná. Podle Hamona totiž může být užitečné zpochybňovat stávající systém a vracet se k základním principům. „Obecný skepticismus může být zdravý, pokud je aplikován s vědomím, že se snažíme zjistit pravdu,“ říká Hamon, podle nějž je z tohoto pohledu hypotéza o fantomovém čase víceméně neškodná.
Mohlo by vás také zajímat: Jak se proměňovalo Václavské náměstí: Od Koňského trhu k centru dění
Koneckonců představa, že se místo druhé čtvrtiny 21. století nacházíme třeba v roce 1722, kdy byl objeven Velikonoční ostrov, ve Francii vládl Ludvík XV. a Marii Terezii bylo teprve pět let, má také něco do sebe…
Video, které jste mohli minout: Prospali celá staletí. Jejich příběh využívají hned dvě velká náboženství
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
