31. ledna 2022 08:40

Král Filip IV. Sličný templáře krutě zlikvidoval. Jejich kletba pak zničila Francii i zrádného papeže

Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu se stali obětí svého majetku. Poslední úder provedli až po zničení řádu vypočítavým králem Francie.

Za úsvitu v pátek 13. října 1307 se francouzští vojáci a úředníci objevili doslova v každém templářském domě ve Francii a zatkli každého, koho našli. Král Filip IV. Sličný (1268–1314) nechal členy řádu mučit hladověním, nedostatkem spánku, pálením nohou a natahováním na skřipci. Během mučení se templáři přiznávali k mnoha druhům hříšného a zločinného chování: plivání na kříž, líbání a sexu mezi členy řádu, zapírání Krista a uctívání falešných bůžků a démonů.

Příliš bohatý řád

Důvodem koordinovaného útoku na řád, který od roku 1120 ochraňoval poutníky do Svaté země, byla jeho moc a především jeho majetek. V Evropě – hlavně ve Francii, Anglii a ve Španělsku – templáři vytvořili síť základen, komend, z nichž spravovali rozsáhlé pozemky a další majetek darovaný členy řádu a bohatými příznivci a také získaný řemeslnou výrobou a obchodem. Navíc ze svých příjmů nemuseli platit daně.

Komendy fungovaly jako dnešní banky – půjčovaly peníze, financovaly hospodářské nebo vojenské projekty a umožňovaly bezpečný přesun peněz. Na jednom místě Evropy jste peníze u templářů uložili a na základě potvrzení vám je na druhém konci Evropy v jiné komendě vyplatili. Mimochodem do Čech přišli templáři za Václava I. zřejmě v roce 1232 a během svého 80letého působení si zde stačili vybudovat čtyři komendy – v Uhříněvsi, Jamolicích, Čejkovicích a na hradě Templštejn.

Úderem proti templářům ve Francii se Filip IV. Sličný chtěl především zbavit dluhů – byl totiž jedním z jejich největších věřitelů. Situace byla příznivá. Po pádu města Akko, posledního křižáky ovládaného přístavu v Palestině, v roce 1291 se templáři stáhli na Kypr a jejich hlavní role, kterou byla ochrana poutníků, víceméně ztratila smysl. K útoku na templáře ale francouzský král potřeboval podporu papeže. Té se mu dostalo po roce 1305, kdy král papeže zajal a na papežský stolec prosadil Francouze Klementa V.

Kletba posledního velmistra

Příběh konce templářského řádu ukazuje i dokument Tajemství templářských rytířů na Prima ZOOM. Během několika let následujících po nešťastném „pátku třináctého“ byly desítky templářů upáleny na hranici a papež Klement V. v roce 1312 řád formálně rozpustil. Poslední templářský velmistr Jakub z Molay byl 18. března 1314 odsouzen spolu s dalšími vysokými templářskými hodnostáři za kacířství, čarodějnictví a další zločiny na doživotí.

Jakub z Molay se ale překvapivě rozhodl přiznání vynucené mučením odvolat, což týž den vedlo ke změně jeho trestu na smrt upálením. Při tom měl proklít francouzského krále Filipa IV. Sličného i papeže Klementa V. a povolat je do roka a do dne k Božímu soudu, což se nakonec vyplnilo. Papež nečekaně zemřel 33 dnů po velmistrově popravě a král Filip ho 29. listopadu následoval. Také Filipovi synové krátce po sobě na trůnu zemřeli, a protože neměli mužské potomky, dynastie Kapetovců ve Francii v roce 1328 vymřela. Francie navíc krátce poté (1337) upadla do stoleté války s Anglií a po roce 1347 zemi zdecimovala epidemie moru.

ZDROJ: History.com

Odkaz na obrázkovou licenci: CC BY-SA 4.0

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom