Nejdelší rok v historii lidstva měl 445 dní. Objevte fascinující důvod, proč na tento extrém došlo
Vnímání času je relativní. Někdy se zdá, že doslova pádí o překot, jindy se vleče jako želva. Dáme-li stranou, že tok času skutečně může připadat každému z nás odlišně svižný, všichni akceptujeme 365, resp. 366 dní coby periodu, za kterou naše planeta oběhne Slunce a dovrší tak časový úsek jednoho roku. Představte si ale, že jednou v historii trval rok dlouhých 445 dní a s ohledem na stáří Země se to stalo vlastně nedávno.
Pojďme se přesunout do dob, která se minimálně pohledem na tehdejší kalendáře zdála být z našeho pohledu velmi turbulentní a nestálá. Konkrétně se musíme vrátit ke starověkým Římanům, kteří před zavedením juliánského kalendáře vyváděli se dny a měsíci doslova psí kusy. Ačkoliv měli tehdejší badatelé jasnou představu o tom, že dny, týdny, měsíce a roční období mají co do činění se sluncem a vnímali pohyb hvězd a tudíž i celé zeměkoule, dřívější kalendáře to nebyly schopné příliš reflektovat.
Divoký kalendář
Jen pro představu, než Julius Caesar kalendář přepsal, měsíce březen, květen, červenec a říjen měly 31 dní, sedm zbývajících měsíců mělo délku 29 dní a poslední únor 28 dní. To ovšem na oběh Země kolem Slunce nestačilo, a tak se doslova podle potřeby přidával ještě jeden měsíc navíc - Mercedonius - pro který ale neexistovalo žádné pevně dané pravidlo. O jeho zařazení rozhodovali kněží, kteří s ním ale dokázali manipulovat i s ohledem na politické či vojenské záležitosti, a to z měření roku dělalo pomyslnou římskou bramboračku.
Dva měsíce navíc
Julius Caesar ale v roce 46 př. n. l. řekl dost a prosadil od roku 45 př. n. l. nový kalendář, který známe a využíváme dodnes. Popisovat jej není třeba, jeho nastartování ale provázely poslední zmatky vycházející z dřívějšího kalendáře. Nebyl totiž v souladu s vesmírnými záležitostmi a bylo tudíž nutné jednat a neohlížet se na to, že už se dávno měl počítat nový rok.
Čtěte také: Mayský kalendář byl konečně rozluštěn, 819denní cyklus již není záhadou
„Aby správné počítání ročních období začínalo příští lednovou kalendou (den připadající na první den v měsíci, pozn. red.), vložil mezi měsíce listopad a prosinec roku 46 př. n. l. další dva měsíce,“ napsal historik Suetonius. Tím se dostáváme k vysvětlení, proč byl zmíněný rok tak dlouhý - měl totiž 15 měsíců a protáhl se na uváděných 445 dní, aby se vše srovnalo a Římané mohli do roku 45 vstoupit s čistým štítem. Zpětně gratulujeme!
Zdroj: BBC, Amusing Planet
Video, které jste mohli minout: Saladinova dvojitá lest zafungovala na jedničku. Klíčová bitva mu otevřela cestu k drtivému tažení
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
