Svatý Ignác v Koloseu předvedl císaři Trajánovi neznámou tvář křesťanství

Měli ho okamžitě roztrhat lvi, tak jednoduché to však nebylo. Klíčové popravě přihlížely desítky tisíc Římanů

Koloseum (5) – Svatý Ignác

V roce 107 našeho letopočtu uspořádal římský císař Traján prodlouženou sérii her v délce 123 dnů. Jeho říše v té době s rozlohou pěti milionů kilometrů čtverečních zažívala vrchol své slávy a 50 milionů obyvatel od Anglie po Sýrii vzývalo pestrou škálu bohů a kultů. Jedno tajné náboženství v té době ale získávalo na síle. Bylo to křesťanství.

Římané ale považovali nové náboženství za hrozbu, protože mohlo podkopat římské představy o tom, jak má fungovat moc a autorita. Terčem Trajánova hněvu se v roce 107 stal Ignác z Antiochie, který byl po svatém Petru a Euodiovi třetím biskupem významného města ležícího na severu dnešní Sýrie. Trestem za jeho setrvávání ve víře měla být veřejná poprava v Koloseu, kde ho roztrhají lvi.

Přečtěte si také: Sežrání mihulemi i zašití do pytle. Jaké jsou nejznámější tresty a vraždy antického Říma?

V aréně se lvy

„Římané mají v plánu udělat z Ignáce exemplární případ, ale to se jim zcela vymstí,“ říká americký historik Yohuru Williams v dokumentu Koloseum vysílaném na Prima ZOOM. Lvi se totiž zpočátku biskupa ani nedotkli. „Existují velké příběhy o křesťanech, kteří byli předhozeni šelmám, lvům, a místo, aby je lvi sežrali, lehli jim k nohám,“ uvádí kanadská religionistka Nicola Denzey Lewisová. „Komu by se nelíbila představa lva, který vás měl roztrhat, ale místo toho se jen převalí a nechá se podrbat na břiše.“

Ignác Trajána zklamal. Místo vystrašeného odsouzence na smrt stál v aréně muž smířený se svým osudem, který žádal Boha, ať mu přinese smrt. Divocí lvi, kteří si Ignáce nejprve nevšímali, nakonec jako by jeho prosby vyslyšeli a bezbranného biskupa před zraky desetitisíců Římanů, z nichž mnozí byli také křesťany, zabili.

6 Zobrazit galerii

Římské arény byly dějištěm krvavých poprav křesťanů

Příběh svatého Ignáce roztrhaného lvy je častým motivem uměleckých děl

6 Zobrazit galerii

Lev Zdroj: iStock

Mučednictví svatého Ignáce z Antiochie Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Biskup Ignác v aréně Kolosea Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Římské arény byly dějištěm krvavých poprav křesťanů Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Příběh svatého Ignáce roztrhaného lvy je častým motivem uměleckých děl Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Koloseum v Římě Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lev Zdroj: iStock

Mučednictví svatého Ignáce z Antiochie Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Biskup Ignác v aréně Kolosea Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Římské arény byly dějištěm krvavých poprav křesťanů Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Příběh svatého Ignáce roztrhaného lvy je častým motivem uměleckých děl Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Koloseum v Římě Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Listy psané na cestě

Po Ignácově mučednické smrti věřící sesbírali jeho kosti a převezli je zpět do Antiochie, kde byly nejprve pohřbeny vně hradeb. Později je císař Theodosius II. přenesl do chrámu bohyně Týché, který byl proměněn v křesťanský chrám zasvěcený Ignácovi. V roce 637 byly jeho ostatky přeneseny do baziliky svatého Klementa v Římě.

Mohlo by vás také zajímat: Proč je Koloseum prakticky nezničitelné? Tuhle jedinečnou surovinu můžeme Římanům jen závidět

Kromě odkazu v podobě dobrovolného následování Ježíše Krista v jeho mučednické smrti je hlavním dědictvím svatého Ignáce z Antiochie deset listů, z nichž sedm stačil napsat během své dlouhé pěší cesty do Říma. Vysvětlil v nich svůj vztah ke křesťanství a jako první křesťanský autor zdůraznil význam loajality k biskupovi v daném městě. Jako první také použil výraz „katolická církev“.

Zdroj: Encyclopedia Britannica, Catholica.cz