Působí mladá krev na mozek a svalstvo jako elixír mládí?

Lidský folklór je plný příběhů o využívání "krve panen" v boji proti stárnutí – navzdory prapodivnosti příběhů o Čachtické paní a řadě jim podobných však nyní vysvitla již druhá studie, která pravdivost této prastaré moudrosti potvrzuje. Tedy možná – jiné studie totiž mluví o tom, že všechno je jinak. Stanou se transfuze "neposkvrněné" krve příštím medicínským hitem?

Myšátka jako nová

Možná si z roku 2014 pamatujete na podobnou zprávu – skupina vědců z Harvardovy univerzity pod vedením výzkumnice Amy Wagers a University of California spolu s výzkumníky ze soukromé společnosti Ambrosia v nich nezávisle na sobě provedla sérii výzkumů, při nichž injektovali krev mladých myší do jejich starších soukmenovců.

Všichni při tom pozorovali výrazné zlepšení funkcí starých hlodavců, kteří se jako mávnutím kouzelného proutku jako by vrátili do svých mladých let. Někdy práce zkoumaly vliv na mozek a kognitivní funkce, jindy zase účinek na svalstvo – transfuze podle pozorování přiměly staré myši rychleji myslet, orientovat se v bludištích i získat zpět výdrž svého svalstva. Někdy došlo nejen na krevní injekce, ale přímo propojení oběhového systému obou zvířat skrze praktiku, jež je medicínsky nazývána parabióza.

Výzkumníci se přitom inspirovali pokusy na Stanfordské univerzitě z roku 2005, jež operovaly právě s parabiózou. Jejich závěry přesto nyní potvrzuje další studie od soukromé společnosti Alkahest. Tentokrát už výzkumníci nezískávali krev od myší, nýbrž dokonce od lidí – vzorky, jež byly injektovány do krevního řečiště dvanáctiměsíčních myšek (ekvivalentně starých 50 let jako u lidí) poskytla skupina zdravých osmnáctiletých teenagerů. I tentokrát byly závěry ve shodě: mladá krev přiměla myšky k rychlejší orientaci v Barnesově bludišti, na němž se zkoumá prostorová orientace hlodavců, delší fyzické výdrži a celkově jim vrátila elánu i rychlosti.

Čím si vlastně takový efekt vysvětlují? Výzkumníci Alkahest mají za to, že injektovaná mladá krev ve formě krevní plazmy obsahuje stovky specifických proteinů, jež podporují svalové a mozkové funkce. Tyto proteiny s postupem věku ubývají a jsou nahrazovány méně efektivním látkami. "Ve stárnoucí plazmě pozorujeme zvýšené množství proteinů, které jsou zánětlivé a v konečném důsledku způsobují smrt své buňky," vysvětlil pro CBS neurovědec Karoly Nikolich, rovněž zakladatel Alkahestu.

Vliv nezávislého potvrzení

Přesto je prozatím dobré mít se před závěry na pozoru. Mezi všemi studiemi existuje jisté pojítko podobných pracovišť – například jak Alkahest, tak i Ambrosia sídlí v Kalifornii. Nikolich také dříve působil na Stanfordu. Ačkoliv se momentálně zdá, že dílem může jít o náhodu a dílem o akademiky snažící se využít své studie komerčním způsobem – praktika, která je na Západě vlivem užšího provázání univerzit a soukromého sektoru stále poněkud častější než u nás – jako u každé skoro až zázračně znějící praktiky, jsou pochybnosti na místě.

Svého druhu však možná jistá porce pochybností pramení právě ze špatné pověsti, již podobnému druhu omlazující transfuze daly právě lidové pověsti. První pokusy s parabiózou ostatně pramení století a půl nazpět, kdy se vědci pokusili o propojení oběhového systému dvou zvířat a sledovali zlepšení zdravotního stavu staršího z nich. Výzkumu se však vědci až do 21. století příliš nevěnovali, to se ovšem kvapem mění. Samotná Ambrosia již po dvouletém plánování letos v létě přistoupila ke klinickým pokusům na lidech, jejichž výsledek prozatím není znám. Je však evidentní, že začínají startup si od nich slibuje příslib nové terapie a tučných výdělků – kdo by si ostatně nezaplatil za návrat mládí a prodloužení života?

Je trik v mladé krvi nebo ve vyčištění staré?

Spíše než transfuze lidské krve – ty by ostatně vzhledem k současnému stavu krevních zásob měly velmi vysokou cenu – lze očekávat snahu o syntetizování klíčových proteinů a hormonů například ze zvířecí krve, jež by mohly mít stejný nebo velmi podobný efekt jako krevní plazma. Jisté je, že tak či onak se o výsledku testů Ambrosie bude ještě hodně mluvit. Jejich příslib pro pomoc nemocným i prodloužení života je podle dosavadních prací obrovský. Prakticky totéž si však mnozí slibovali také od celé řady pseudovědeckých terapií, které v konečném důsledku přinášejí pouze placebo efekt a tučné výdělky těm, jež je provádějí.

Nejnověji paradoxně olej do ohně přilila sama Irina Conboy, jež se v roce 2005 podílela na jednom z prvních výzkumů s omlazováním krví. Podle studie (vydané v tomto týdnu až po práci Alkahest) jí a jejích kolegů, jež paradoxně popírá jiné práce z dalších institucí, není omlazení dáno přibytím mladé krve, ale naopak nahrazením krve staré, v níž se v průběhu let nakupily nečistoty ovlivňující negativně fungování těla. Paradoxně je to dobrá zpráva – znamenalo by to totiž možnost starou krev vyčistit, nikoliv nutně sbírat mladou krev z ledajakých zdrojů. Jinými slovy, než se vědci vůbec shodnou, prozatím si pro své upírské potřeby mladé teenagery raději neodchytávejte.

Text: Ladislav Loukota