Jsou legendy o upírech pravdivé? Vědci prokázali, že mladá krev omlazuje

Tématika léčby "mladou krví" koluje ve strašidelných příbězích už odpradávna, nejznámějším příkladem budiž upíři, ale i jméno hraběnky Báthoryové.

Jak se však nyní ukázalo, v legendách o životodárném efektu krve byl díl pravdy. Vědci totiž v nových studiích došli k tomu, že transfuze "mladé krve" zvrátí u myší proces kognitivního stárnutí čili zhoršování funkcí spojených se smysly, s pamětí, ale i s nemocemi, jako je Alzheimer a Parkinson. Po detailní analýze se navíc ukázalo, že postup by měl jít aplikovat i na samotné lidi.

Zázračný protein

Škarohlídové, kteří se chystají namítnout, že se co nevidět začnou pěstovat lidé "na krev", tak mohou zůstat klidní. Celý proces totiž zřejmě spoléhá na jistý protein zvaný GDF11, tedy pouze část komponentu krve. Konkrétně se testovaným myším po aplikaci GDF11 zlepšil výkon oběhového sytému, zvýšil se průtok krve, subjekty však také lépe reagovaly na čichové a paměťové testy – prakticky na úrovni mladých myší. Druhá studie prokázala rovněž lepší léčbu zlomenin.

"Zázračný" protein se do těla myší dostal po krevní transfuzi, přičemž ta samotná byla provedena dvěma způsoby – jednou spojením oběhového systému dvou myší (jedné mladé, druhé staré), druhá přímo injektováním proteinu do staré myši. Nezdá se přitom, že by objevený proces mohl být v budoucnu odhalen za podvod. Proces totiž potvrdily dvě nezávislé studie, jedna ze Stanfordu a druhá z Harvardovy univerzity.

Protein GDF11 sdílejí jak myši, tak i lidé. I my bychom se tak měli dočkat stejného efektu. Hladina GDF11 s rostoucím věkem klesá, a právě proto tělu prospěje injekce nové dávky. Jak však zázračná léčba skutečně funguje?

Klíč v zárodečných buňkách

GDF11 svým působením v těle reguluje a zvyšuje produkci zárodečných kmenových buněk, které mají pozitivní vliv na celý organismus od srdce po mozek. Díky nim byl tak v případě studie GDF11 pozorován růst nových mozkových cév a spojů. O kladném vlivu GDF11 se vědělo už dříve, tehdy však především v souvislosti s léčnou srdečních poruch. Právě na Stanfordu před dvěma lety přišli s prvotním objevem regeneračního vlivu "mladé krve" na staré myši.

Ve výsledku může GDF11 přispět ke vzniku nového typu léčiv. Předtím je ale ještě třeba s jistotou určit, zdali celý proces skutečně stojí pouze na GDF11 či jak vlastně GDF11 funguje v detailním pohledu – to by ve výsledku znamenalo možnost protein (nebo jiný kritický komponent) získat odjinud než od lidí, možná jej i uměle syntetizovat. Pro skutečnou léčbu by navíc bylo efektivnější aplikovat upravený protein. Před skutečným aplikováním na lidi ještě zbývá mnoho práce.

Vědci jsou však dosavadními výsledky momentálně spokojeni. Dvojice odborníků z Harvardu se dokonce nechala slyšet, že překvapivý objev by se mohlo již relativně brzy podařit přenést do praxe, konkrétněji do prvních klinických testů ve snaze zvrátit Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc. První lidé by lék ozkoušeli snad už během pěti let.

Text: Ladislav Loukota