Poslední německý voják se vzdal měsíce po konci války. Slavný příběh má velké alkoholické finále

Druhá světová válka coby největší vojenský konflikt moderních dějin lidstva skončila na území Evropy 8. května roku 1945. Jak už to ale na koncích válek bývá, kapitulace poražených neprobíhá na všech místech ve stejnou chvíli, což může vést i k dalším nečekaným střetům a nejasnostem, jak vlastně válka dopadla. V případě kapitulace Německa bylo dílo dokonáno až 4. září 1945, když se norskému kapitánovi rybářské lodi Blasel vzdala poslední vojenská jednotka sloužící v meteorologické stanici na Špicberkách.

Mohlo by vás zajímat: Spojenci lákali Němce ke kapitulaci speciálním bombardováním. Dezerci nezastavila ani hrozba smrtí

Příběh jednotky, která vykonávala pod velením Wilhelma Degeho operaci Haudegen, odvyprávěl velitelův syn Eckbart pro list Daily Mail. Ve svých 74 letech vzpomenul na svého otce a příhody, které mu vyprávěl po válce, kam přirozeně spadá i ta část, kdy se Wilhelm Dege vzdal zmíněnému kapitánovi rybářské lodi. Od kapitulace Německa uplynuly v té době už čtyři měsíce a skoro se zdálo, že na příslušníky operace Haudegen všichni zapomněli. Degeho jednotka ale měla zásoby, dokázala se vyrovnat nepříznivému počasí a sama nechtěla či nemohla stanoviště opustit. Jednak proto, že neměla patřičné vybavení na transport a jednak z obav, že by byla stanice přepadena anglickým komandem.

Měsíce opožděná kapitulace

Vojáci tak trpělivě čekali na další rozkazy, které nakonec zkraje září přišly a přinutily posádku stanice zničit veškeré své vybavení. Tam spadaly nejen vědecké přístroje, ale také nástroje určené pro komunikaci, která byla pro přežití na tak odlehlém a nehostinném místě kriticky důležitá například kvůli zásobám. Nakonec ale jednotka nemusela čekat příliš dlouho a 3. září 1945 se u stanice objevila ona zmiňovaná rybářská loď.

Káva a šnaps

„Můj otec a jeho kamarád Reyer šli na pláž přivítat Nory,“ vzpomíná Eckbart Dege. Velitel operace Haudegen pozdravil Nory nejprve angličtinou, pak ale přešel do norštiny, kterou plynně ovládal, protože v letech 1940-1943 působil jako tlumočník v Norsku. Pak nicméně Dege vytasil velmi zvláštní nabídku, která vycházela z toho, že posádka stanice o kapitulaci věděla. „Začneme naše oficiální jednání přímo tady na pláži, nebo vás mohu pozvat na kávu a šnaps?“, měl se zeptat Dege kapitána, který s vidinou skutečné kávy a dobré německé kořalky nadšeně souhlasil.

Kriegsmarine men of Leutnant Wilhelm Dege's metereological group playing their instruments at the Haudegen Weather Station, Svalbard Peninsula, North Pole, 1944/45.

From left to right: H. Semkat, H. Reyer, A. Baumann, H. Grams and H. Schneider.

(Eckbart Dege) pic.twitter.com/ht7UphmNWs

— Jake Holliday (@J_O_Holliday) December 1, 2022

Podle Eckbarta Degeho pily obě skupiny celou noc, ovšem nad ránem příštího dne skutečně došlo na formální akt kapitulace. Ani velitel Dege, ani kapitán rybářské lodi však nevěděli, jak kapitulace probíhá, a tak po několika zbrklých chvilkách vytáhl Wilhelm Dege z pouzdra svou pistoli, položil ji na stůl a pronesl to nejdůležitější: „Tímto se vám vzdávám!“ Akt kapitulace dokončil dokument, který obě strany podepsaly a Němci se následně mohli pomocí lodě dostat zpět do Norska.

Jak dále uvádí Eckbart Dege, po válce se všichni členové skupiny Haudegen zapojili do normálního života a měli zájem se každoročně potkávat. Studená válka však společně s rozdělením Německa bránila části bývalých vojáků ve srazech, které byly kompletní až po pádu Železné opony. Sám Eckbart se několika ze srazů zúčastnil po smrti svého otce v roce 1979. S tím, jak umírali i další členové posádky ze Špicberků, však i tato tradice skončila. Příběh Wilhelma Degeho a jeho kolegů každopádně žije dál.

Zdroj: Daily Mail

Mohli jste propásnout: Divoká kariéra královny Alžběty II.: Bombardování, služba v armádě i uklidňování dětí