Volodymyr Zelenskyj má šanci získat Nobelovu cenu za mír. Kdo ji obdržel před ním?

Nobelova cena míru je z Nobelových cen pro řadu lidí velmi zvláštním úkazem. V minulosti se totiž rozdávala nejen lidem, ale i organizacím a institucím. Mezi laureáty je dokonce i Evropská unie. Nyní se kvůli válce na Ukrajině otevřela diskuze, zda by neměl být na cenu nominován ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kdo již dříve cenu získal?

Theodore Roosevelt (1906)

O „Teddym“ Rooseveltovi se říká, že anglické pojmenování plyšového medvídka „teddy bear“ je na jeho počest, neboť odmítl zastřelit osiřelé medvídě. Zato neodmítal střílet na safari do slonů a buvolů, stejně tak jako lvů či antilop. Byl jedním z mužů, kteří podpořili T. G. Masaryka v boji o samostatné Československo, a oceněn byl dlouho před oběma světovými válkami. Cenu získal za svou roli ve zprostředkování míru mezi Ruskem a Japonskem a zároveň za podíl na urovnání vztahů USA s Mexikem. Stal se tak prvním americkým nositelem tohoto ocenění.

Henri La Fontaine (1913)

Tento belgický právník a politik byl celoživotní odpůrce válek. Když vypukl první světový konflikt, pacifisté byli považování za zbabělce a La Fontaine se přesunul šířit své myšlenky do amerického Washingtonu. Cenu dostal právě za boj proti celosvětovému válečnému úsilí a už jako nositel tohoto vyznamenání navrhl na stejnou cenu i československého prezidenta Edvarda Beneše. Ten ale cenu nakonec nezískal.

Fridtjof Nansen (1922)

Norský polárník, který se pokusil zdolat i severní pól, byl mimo jiné i zdatným diplomatem. Po osamostatnění Norska se na dvouleté období stal diplomatem zastupujícím Norsko v Londýně a Washingtonu. Jako odborník na chladné kraje byl pozván do carského Ruska za účelem prozkoumání možností hospodaření na Sibiři. Podle jeho knihy Sibiř, země budoucnosti, která roku 1918 vyšla také česky, by se dalo soudit, že Sibiř jednou bude dodávat potraviny do zbytku Ruska. Po vzniku OSN v jejích řadách pracoval s válečnými zajatci i uprchlíky. Právě za mimořádné zásluhy na tomto poli mu byla Nobelova cena míru udělena.

Matka Tereza (1979)

Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, která proslula pod jménem Matka Tereza, byla řeholnicí albánského původu, která se stala světoznámou díky pomoci těm nejchudším v Indii. Když byla pozvána k převzetí Nobelovy ceny míru, přesvědčila organizátory, aby zrušili tradiční banket a ušetřené peníze se spolu s další sbírkou věnovaly na pomoc nemocných a hladovým.

Mírové síly OSN (1988)

„Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti,“ píše se na stránkách OSN. Vysílat vojáky na mírové operace zní jako protimluv a masakr ve Srebrenici, který proběhl před očima v podstatě neozbrojených „modrých přileb“, ukazuje na slabý mandát. Přesto se v mnoha místech světa, a to i za přispění našich vojáků, udržuje příměří právě díky vojenské přítomnosti vojáků OSN.

14. dalajláma (1989)

Tändzin Gjamccho se narodil 6. července 1935 v tibetském Amdo, ale jako 14. dalajláma úřaduje po svém nuceném útěku před Číňany z indické Dharamsaly. Tento duchovní vůdce Tibeťanů aktivně šíří buddhistické učení po celém světě a několikrát navštívil i Česko. Je dlouhodobým propagátorem mírového řešení sporů, což bylo důvodem pro udělení Nobelovy ceny míru. Při jejím převzetí mimo jiné prohlásil. „Mír chápaný jako nepřítomnost války má malou cenu pro toho, kdo umírá hladem či zimou. Neodstraní muka, která prožívá vězeň svědomí. Neposkytne útěchu těm, kdo ztratili svoje drahé při záplavách, způsobených nesmyslným odlesňováním v sousední zemi. Mír může existovat pouze tam, kde jsou respektována lidská práva, kde jsou lidé nasycení a kde jednotlivci a národy jsou svobodní.“

Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech, Joseph Rotblat (1995)

Název organizace založené Josephem Rotblatem má matoucí název. Nejedná se totiž o konferenci, jak by z názvu logicky vyplývalo, ale o organizaci zaměřenou na omezení válečných konfliktů a jaderného odzbrojení. Zatímco válek je skutečně čím dál méně, práce na jaderných zbraních naopak vede čím dál více národů. Některé jsou ochotné o svém postupu a vývoji informovat, jiné se snaží zveřejnění jakékoli informace potlačit a utajit. Cena byla udělena za úsilí snížit roli, kterou jaderná energie hraje, a dlouhodobou snahu jaderné zbraně eliminovat.

Mezivládní panel pro změny klimatu, Al Gore (2007)

Kontroverzní americký politik a kandidát na prezidenta získal popularitu zejména díky aktivnímu boji za snížení dopadů klimatických změn, přičemž se v rámci svého turné opakovaně dopouštěl hrubých zkreslení a manipulací. Za své postoje byl nazýván „klimatickým křižákem“. Nobelovu cenu míru si nicméně napůl rozdělil s Mezivládním panelem pro změny klimatu.

Evropská Unie (2012)

Před deseti lety získala EU Nobelovu cenu míru za pomoc při „přeměně většiny Evropy z kontinentu války na kontinent míru“. Evropská unie sjednotila kontinent mírovými prostředky a smířila úhlavní nepřátele. Politická mapa Evropy na jedné straně ukazuje, že v rámci EU došlo k dalšímu posílení a další země uvažují o vstupu. Na druhé straně se ale mezi členskými státy a Ruskem budují stále hlubší příkopy.

Barack Obama (2009)

Zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem se stalo jasným důkazem, že barva pleti už není společenskou překážkou, jakou byla ještě donedávna. Prezident Obama sice slíbil stažení amerických vojáků z Afghánistánu, ale za jeho vlády k tomu nedošlo. Naopak utužil jaderné spojenectví s Indií a za jeho vlády byly ve velkém povolovány útoky pomocí dronů na předem vytipované cíle, které USA vedly na svém seznamu teroristů určených k likvidaci. V roce, v němž mu byla cena udělena za výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy, bylo nominováno 172 lidí a 33 organizací.

Zdroj: The Nobel Prize