Kam se hrabe Kleopatra: Nejmocnější vládkyně Egypta dokázala úžasné věci, málem byla vymazána z historie

Hatšepsut byla královnou zcela podle egyptského práva. V žilách jí kolovala královská krev faraona Thutmose I., a navíc se provdala za svého nevlastního bratra, Thutmose II. Neměla s ním ale žádné děti, a když zemřel, zanechal po sobě jen nemanželské dítě, které bylo v té době ještě v plenkách. Hatšepsut se ujala vlády jako jeho regentka. Její ctižádost ale nakonec zvítězila a královna podnikla odvážný, zcela neslýchaný krok: Prohlásila se za faraona, což byl titul, který náležel výhradně mužům.

Faraon(ka)

Egypťané by s přijetím tohoto faktu možná měli zásadní problém, kdyby nebyla tak skvělou a úspěšnou vládkyní. Za celých 21 let jejího panování Egypt jen vzkvétal. V zemi nebyly žádné konflikty, nevedly se války a lidé si žili v blahobytu.

A faraonka Hatšepsut si podle všeho byla také velice dobře vědoma, kolik toho od svých poddaných žádá, a byla připravena tomu ledacos obětovat. Například své ženství. Během různých ceremonií se oblékala přesně v souladu s tím, jak se oblékali mužští vládci. Dokonce si lepila falešný vous, protože vousy byly v Egyptě znakem síly a moci faraona. Nechávala se vyobrazovat jako muž i na nástěnných malbách a sochách. Na mužskou roli se tak adaptovala, že si mnozí odborníci myslí, že se skutečně mohla cítit mužem, tedy že byla transgender.

Zapomenutá na 3500 let

Hatšepsut, ať už to s jejím genderem bylo jakkoli, takhle úspěšně vládla až do své smrti v roce 1458 př. n. l. Zcela tak ignorovala nárok syna svého zemřelého manžela, který se měl stát egyptským faraonem Thutmosem III., jakmile bude plnoletý. Ten se na trůn dostal až ve chvíli, kdy faraonka zemřela.

Mohlo by vás zajímat: Jak to ve skutečnosti bylo s Tutanchamonovou kletbou? Nejspíš za ni můžou jediné noviny

Zhrzený Thutmos III. na úspěchy své macechy možná žárlil; těžko soudit. Faktem je, že se pokusil Hatšepsut zcela vymazat z historie. Nechal zničit všechno, co postavili na její počest, a její jméno odstranit ze záznamů. Její životní úspěchy si pak zkusil přivlastnit. A skoro se mu to povedlo, Hatšepsut totiž po 3500 let nikdo neznal. Její jméno i životní příběh nakonec spatřil světlo světa až v roce 1822, když se odborníkům povedlo dešifrovat hieroglyfy v Dér el-Bahrí.

Zdroj: Smithsonian Magazine, Brooklyn Museum, Britannica.

Video, které jste mohli minout: Tajemství dávné hrůzy. V Göringově domě našli zakopané lidské kostry bez rukou a nohou