Sovětská chlouba zabila 309 nacistů. Nejlepší odstřelovačka všech dob přitom měla strávit život úplně jinak

Ačkoliv se v souvislosti s druhou světovou válkou zpravidla zmiňují jen mužští hrdinové, historie zná i spoustu neméně hrdinných a úspěšných žen. Bez dlouhého přemýšlení k nim patří Ljudmila Pavličenková, nejúspěšnější odstřelovačka sovětského svazu, která si na své konto připsala 309 zabitých nacistů. Do armády se přitom přihlásila jako dobrovolnice a její kroky, byť nepřímo, vedl především její otec.

Mohlo by vás zajímat: Rekordní trefa ukrajinského odstřelovače. Video odhaluje nejdelší zásah z téměř 4 kilometrů

Ljudmila Pavličenková se narodila 12. července 1916 v obci Bílá Cerkev na Ukrajině, tehdejším Sovětském svazu. Jako velmi mladá už v 15 letech otěhotněla, ale manželství s Alexejem Pavličenkem nevydrželo dlouho, a tak se později Ljudmila přestěhovala se svým otcem do Kyjeva. Zde se rovněž zapsala do střeleckého kroužku a fascinována tímto koníčkem zdokonalovala své schopnosti. Stala se z ní amatérská odstřelovačka, k čemuž následně získala i oficiální certifikát, což ji později otevřelo cestu právě k oddílu odstřelovačů. Před tím ale ještě stihla vystudovat Kyjevskou univerzitu, konkrétně obor historie, se zájmem pokračovat v kariéře učitelky. Pak ovšem přišla válka a Ljudmila dobrovolně narukovala do Rudé armády.

Dobrovolnicí v armádě

Pavličenková se stala příslušnicí 25. Čapajevské divize, u které v letech občanské války sloužil také její otec. Bohužel, v té době už nežil, takže nemohl sledovat cestu své dcery, která o svých zážitcích a válečných útrapách psala dlouhé dopisy matce. První dva úspěšné zásahy si Pavličenková zapsala v bitvě u Biljajivky západně od Oděsy, v říjnu 1941 už však měla na osobním kontě 187 vojáků i důstojníků a na konci války jich bylo dohromady 309.

Pavličenková ale nevyrážela jen na odstřelovačské mise, účastnila se rovněž průzkumů nebo přímé obrany vymezených částí fronty. Její působení na bojišti nicméně ukončil zásah nepřátelským minometem, který sice přežila, ale i vzhledem k tomu, jak cenná byla pro sovětskou propagandu, byla nakonec stažena do vnitrozemí a následně odeslána na propagační turné do Kanady a Spojených států. Tam mimojiné jako první občan Sovětského svazu navštívila také Bílý dům a úřad F. D. Roosevelta.

Po návratu zpět do Sovětského svazu už působila jen jako instruktorka a v armádě dále zůstala do roku 1953. Následně se zapojila do Sovětského výboru pro válečné veterány a účastnila se nejrůznějších konferencí a turné. Zemřela náhle 27. října 1974 po mozkové příhodě. V roce 2015 o ní byl natočen životopisný film Bitva o Sevastopol.

Zdroj: Top Antropos, Smithsonian Magazine, Time Magazine

Mohlo vám uniknout: Exkluzivní záběry: Tuny bahna, mrtvoly a vraky tanků. Štáb CNN natáčel na východní frontě