Prokletá Monza: Nebezpečná trať vymrštila formuli 1 do diváků. Ani 16 mrtvých závod nezastavilo
Formule 1 není zcela bezpečná ani v současnosti. V roce 1961 v italské Monze však byla smrtelným nebezpečím jak pro samotné závodníky, tak pro diváky. Ti byli svědky jedné z nejhorších nehod tohoto sportu.
Současná formule 1 podléhá celé řadě bezpečnostních opatření. Piloti usedají do monopostů vybaveni nejmodernějšími helmami. Jejich krk chrání při nárazech speciální límec z uhlíkových vláken. A design dnešních vozů si už zřejmě neumíme představit bez systému Halo, svatozáře, která je dalším, nikoliv posledním robustním řešením ochrany každého pilota.
Vývoj těchto prvků ale většinou pohánějí vážné, mnohdy bohužel i smrtelné nehody, po kterých se vždy vzedme vlna zájmu o vyšší bezpečí, díky čemuž už nejsou piloti formulových soutěží vystavováni takovému riziku. Jedna taková nehoda se odehrála i 10. září 1961 v italské Monze, kde zemřel německý pilot Wolfgang von Trips spolu s 15 diváky, jejichž zabezpečení též ani vzdáleně neodpovídalo dnešním standardům.
Chrám rychlosti
Ne nadarmo se italské trati přezdívá Chrám rychlosti, bez ohledu na to, že moderní rozvržení už nepočítá s vnořeným klopeným oválem. Ten byl součástí okruhu mezi lety 1922–1933, dále v letech 1955–1956 a naposledy v sezónách 1960 a 1961. Důvodem ponechání jen základní části okruhu, který končí zatáčkou Parabolica, byla narůstající kritika ze strany jednotlivých stájí, které v nerovných zatáčkách s náklonem až 30 stupňů viděly obrovské nebezpečí. Zejména kvůli nerovnostem a odstředivé síle, která v kombinaci s vysokými rychlostmi působila na tlumiče takovým způsobem, že přestaly plnit svou funkci. To bylo kvůli otřesům a nárazům velmi nepříjemné pro piloty, mnohem závažnější ale byla drastická změna chování celého vozu a zvyšující se možnost havárie.
Přesto to nebyla jedna ze dvou klopených zatáček, v níž přišel Wolfgang von Trips o život. Incident se odehrál v rovince před zatáčkou Curva Sud (dnešní Parabolica), která je zcela plochá a teprve výjezd z ní mířil v roce 1961 do rovinky před prvním klopeným obloukem. Právě tam se ale von Trips po nečekané změně směru své jízdy během brzdění střetl s Lotusem Jima Clarka a jeho vůz se nekontrolovatelně dostal mimo trať.
Ihned za ní ovšem nepokračoval mantinel ani žádná úniková či štěrková zóna, jak jsme zvyklí z moderních závodů, ale jen násep a stojící diváci. Formule, která snižovala rychlost z přibližně 260 kilometrů v hodině, tak byla doslova katapultována přímo do obecenstva a řadu z nich zranila. Patnáct osob ale bylo přímo zasaženo formulí Wolfganga von Tripse a následkům podlehlo.
„Byli jsme asi 100 metrů od začátku zatáčky, von Trips jel velmi blízko vnitřní strany dráhy,“ vzpomínal na osudný okamžik aktér nehody Jim Clark. „Já jsem ho těsně následoval a držel jsem se blízko vnější strany. V jednu chvíli ale Von Trips přejel do strany, takže se moje přední kola střetla s jeho zadními. To byl osudný okamžik,“ dodal pilot po nehodě. Z dnešního pohledu je nicméně nepředstavitelné, že závod v Monze nebyl přerušen, jak bylo tehdy zvykem, a krátce po havárii se v něm opět pokračovalo plnou rychlostí.
Vítězem závodu i celého šampionátu se stal Phil Hill, který po havárii dostal přes boxovou zídku pouze informaci o tom, že je von Trips vyřazen ze závodu, ale až do jeho skončení neměl ponětí, co přesně se stalo a že německý pilot nepřežil. I proto neproběhl závěrečný ceremoniál a konec sezony 1961 byl bez fanfár.