Křižník Aurora bojoval s Japonci a skončil v zajetí. Výstřel na Zimní palác halí tajemství

Aurora patřila mezi novější lodě carského námořnictva. Křižník třídy Pallada dlouhý 126 metrů byl do služby uveden na konci července 1903 a je v ní dodnes. Loď s posádkou 422 lidí se od října 1904 účastnila neslavné plavby Baltské flotily na pomoc Japonci obleženému přístavu Port Arthur v dnešní Číně.

Přečtěte si také: Drtivá porážka Ruska si vyžádala 5000 mrtvých vojáků. Japonci využili slavný manévr

Desítky plavidel včetně 11 bitevních lodí a devíti křižníků se na 33 000 kilometrů dlouhé plavbě mířící přes půlku světa dostaly do potíží už v britských vodách. V oblasti Dogger Bank si v noci spletly anglické rybáře s Japonci a zahájily na ně palbu. Ke dnu šel rybářský trawler, Aurora při tom schytala čtyři zásahy z děl opravárenské lodi Kamčatka.

Blamáž poznamenala celou expedici a přispěla k její záhubě. Japonci díky škodolibému zájmu mezinárodního tisku sledovali každý pohyb ruské flotily a na konci května 1905 ji v Cušimském průlivu mezi Koreou a Japonskem zčásti zajali a zčásti rozstříleli. Aurora se z bojiště probila a spolu s křižníky Oleg a Žemčug se nechala internovat ve filipínské Manile, která v té době patřila Spojeným státům.

Deprivace z porážky a nekompetentnosti velitelů flotily se v přístavu kontrolovaném Američany u posádky Aurory změnily ve vztek poté, co námořníci museli jíst zkažené konzervy a úřady jejich poštu zadržovaly. Nad lodí zavlála vlajka značící nepokoje na palubě a vše musela řešit místní policie. Teprve po návratu do Petrohradu se námořníci dozvěděli o masakru dělníků, při kterém mezi tím carští vojáci 9. ledna 1905 zabili nejméně 130 lidí a tisíce dalších zranili.

Nejslavnější výstřel

Na svou dobu byla Aurora poměrně účinným válečným strojem. Hlavní výzbroj křižníku tvořilo osm děl ráže 152 mm (za první světové války přibylo dalších šest děl), dále 24 děl ráže 75 mm, osm děl ráže 37 mm a tři torpédomety. Výtlak lodi přesahoval 6 700 tun, maximální rychlost měla být 20 uzlů. Zajímavostí je, že elektrické měřící přístroje na loď dodala česká firma Erich Roučka, která po roce 1945 pokračovala jako Metra Blansko.

Právě děla Aurory měla hrát zásadní roli v útoku na Zimní palác, který vůdce bolševiků V. I. Lenin naplánoval na 7. listopadu (podle starého juliánského kalendáře 25. října) 1917. Do akce se mělo zapojit příďové dělo Aurory ne snad tím, že by Zimní palác coby sídlo prozatímní vlády přímo ostřelovalo, ale mělo dát výstřelem slepého granátu signál k útoku.

Mohlo by vás také zajímat: Barbarská zvířeckost, zhodnotil Masaryk VŘSR. Seifert i další básníci na Lenina pěli ódy

Dodnes se spekuluje o tom, kolik výstřelů z lodi vlastně zaznělo, a zda vůbec loď střílela, nebo se palba zaměnila za děla z Petropavlovské pevnosti. Otázkou je také načasování – první výstřel měl padnout ve 21:40, námořníci z ostrovní pevnosti Kronštadt ale na palác zaútočili až kolem půlnoci. Jisté je, že posádka v paláci kladla jen chabý odpor a za necelé dvě hodiny se vzdala. Bolševici zajali vládu a nastolili svou diktaturu. Z Aurory se stal – bez ohledu na její skutečné zapojení – symbol revoluce a plovoucí muzeum.

Zdroj: War History Online, Naval Historical Society of Australia

Video, které jste mohli minout: Tragédie, která dodnes děsí. Tsunami v Dolomitech bylo jako atomovka, zemřely tisíce lidí