Atentát na Lenina způsobil smrt až půl milionu lidí. Podívejte se na důsledky rudého teroru

KGB: Meč a štít (1) – Rudý teror

O tom, jak zrůdné uskupení představoval Sovětský svaz, dnes téměř nikdo nepochybuje. Co bylo jeho vedení zač, se ukázalo na samotném začátku vlády Vladimira Iljiče Lenina.

„Neměli podporu lidí. Pro ně byl podezřelý každý. Dělníci, rolníci, vojenské jednotky, všichni. Rozhodli se vést zemi pomocí tajných informátorů, kteří informovali o všech sférách sovětského života. Od továren, přes malá družstva až po armádu. Sovětský režim nevěřil nikomu,“ přibližuje paranoidní rozpoložení bolševiků Nikita Petrov z Memorial Human Rights Center v pořadu KGB: Meč a štít na Prima ZOOM. Síť informátorů zajišťovala nová organizace s názvem Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, veřejně ale byla známá pod zkráceným názvem Čeka.

Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice.

10 Zobrazit galerii

Lenin je v dnešním Rusku populárnější než Gagarin

Vzácný snímek balzamovaného těla V. I. Lenina vznikl v roce 1991

10 Zobrazit galerii

Vladimir Iljič Lenin Zdroj: Getty Images

Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Lenin je v dnešním Rusku populárnější než Gagarin Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Vzácný snímek balzamovaného těla V. I. Lenina vznikl v roce 1991 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Leninovo nabalzamované tělo Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenin dohlíží i na provoz dnešního moskevského metra (výzdoba stanice knihovna V. I. Lenina) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenina často portrétoval jeden z prvních teoretiků socialistického realismu malíř Isaak Brodskij Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenin mluví k vojákům Rudé armády (1920) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenin přihlíží manifestaci Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Vladimir Iljič Lenin Zdroj: Getty Images

Vladimir Iljič Lenin byl na tom ke konci života zdravotně velmi špatně. Podepsaly se na něm zejména mrtvice. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Lenin je v dnešním Rusku populárnější než Gagarin Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Vzácný snímek balzamovaného těla V. I. Lenina vznikl v roce 1991 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Leninovo nabalzamované tělo Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenin dohlíží i na provoz dnešního moskevského metra (výzdoba stanice knihovna V. I. Lenina) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenina často portrétoval jeden z prvních teoretiků socialistického realismu malíř Isaak Brodskij Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenin mluví k vojákům Rudé armády (1920) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Lenin přihlíží manifestaci Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Čtěte také: Komentář: Sexuální násilí 1945. Proč se tutlají zločiny Rudé armády v Československu?

Rozpoutané peklo

Důležitost Čeky si Lenin potvrdil 30. srpna 1918, kdy vycházel z bývalého Michelsonova závodu. Fejga Jefimovna Kaplanová, řečená Fanny, bývalá příslušnice strany sociálních revolucionářů, tzv. eserů, po novém vůdci sovětského lidu třikrát vystřelila a dvěma výstřely jej zasáhla. Kaplanová se na atentátech podílela už v roce 1906, za svou činnost byla odsouzena k doživotí na Sibiři a roku 1917, po pádu carské vlády, zase propuštěna. Když bolševici zakázali jiné strany, včetně té její, rozhodla se spáchat ještě jeden atentát.

Ještě toho dne byla Fanny Kaplanová zatčena a o pár dní později popravena, a samotný Lenin dožil s projektilem, jenž se mu lékaři neodvážili vyoperovat z hlavy. Do konce života trpěl bolestmi, depresemi i zhoršením paměti a řeči. Kromě toho měl atentát neblahý vliv na celou společnost, Čeka totiž konečně mohla přesvědčit Lenina o tom, že jsou nepřátelé Sovětského svazu velmi reální. Felix Dzeržinskij, šéf Čeky, uvedl do pohybu soukolí utrpení, krve a smrti.

Čeka zatýkala každého, kdo se mohl nějak zprotivit režimu, od armády až po dělnickou třídu. Opozici bylo třeba rozdrtit do posledního odpůrce. Zatýkání následovaly soudní tribunály, věznění v pracovních táborech, kde vězni umírali hlady, či popravy ve sklepeních velitelství Čeky v Lubjance. Brutální období, známé jako rudý teror, nastřádalo v letech 1918-1924 statisíce obětí. Odhaduje se celkem 200 tisíc až 500 tisíc mrtvých.

Zdroje: National Geographic/Encyclopedia Britannica