3. dubna 2022 07:15

Kdo stvořil Stalina? Tenhle moment v dějinách se neměl stát

Jak se k moci dostal Stalin, následně jeden z nejkrutějších diktátorů 20. století? Do čela Sovětského svazu jej dostal jeho mentor Lenin i další straníci nic netušící o blížící se děsivé budoucnosti...

Frekventant pravoslavného semináře, vydavatel ilegálních novin, organizátor demonstrací. Své revoluční názory dával Josif Džugašvili najevo už od mládí, postupem času se rodák z gruzínského Gori navíc radikalizoval. Po rozštěpení Ruské sociálně demokratické dělnické strany na křídla nekompromisnějších bolševiků a umírněnějších menševiků se pochopitelně přidal k první skupině, v jejímž čele byl Vladimir Iljič Lenin. Stalinova cesta na vrchol začala.

Nárůst Stalinovy moci

O bolševicích lze hovořit od roku 1903 a hned v následujících letech se Džugašvili zařadil mezi jejich přední osobnosti. Vedle veřejných vystoupení se mladý revolucionář věnoval i nelegálním činnostem, jež bychom z dnešního pohledu označili za terorismus – přepadení transportu peněz v Tbilisi si vyžádalo několik desítek mrtvých. Když roku 1912 vznikla bolševická strana oficiálně (a to mimochodem na konferenci v Praze), sám Lenin podporoval Džugašviliho účast v jejím ústředním výboru, následně ho i poslal studovat do Vídně.

Tehdy se také z Džugašviliho stal Stalin – po vzoru Lenina si totiž vytvořil přízvisko, jež znamenalo „muž z oceli“. Za své činy však byl Stalin opakovaně zatýkán a několik dalších let strávil v sibiřských vězeních a ve vyhnanství. Zlom samozřejmě nastal během revolučního roku 1917, kdy se Stalin ocitl mezi komisaři v Leninově bolševické vládě. Následujících zhruba pět let se Rusko ocitlo ve víru občanské války, z níž vyšli vítězně bolševici – a právě v této době se Stalinovi podařilo uchopit dostatek moci, aby později mohl nastolit děsivou krutovládu.

Klíčové okamžiky dějin

Zlomovým momentem byl 11. sjezd komunistické strany, který se odehrál na přelomu března a dubna roku 1922. Více než pět stovek jeho účastníků volilo členy ústředního výboru a na pozici generálního tajemníka ustavilo právě Stalina. Hned týž rok Stalin nabyté moci využil a několikrát vystoupil proti rozhodnutím stárnoucího Lenina, jemuž podlomené zdraví (koncem roku prodělal druhou mrtvici) neumožnilo se adekvátně bránit.

Oba klíčoví muži bolševické ideologie se nakonec dokázali shodnout na hrubé podobě sovětského státu. Koncem roku 1922 tak vznikl Svaz sovětských socialistických republik a komunistická strana se stala jedinou legální partají. Vyhrocený vztah mezi Leninem a Stalinem vedl k tomu, že stárnoucí státník sepsal dokument, jenž byl později znám pod označením Leninova závěť. Lenin v něm popisoval Stalina jako hrubiána nezpůsobilého pro funkci generálního tajemníka, navíc kritizoval i další vysoce postavené členy komunistické strany. Stalin si byl vědom klesající Leninovy popularity, a tak se odhodlal k riskantnímu kroku: Poté, co se dopisu zmocnil, jej osobně přečetl Ústřednímu výboru a nabídl svou rezignaci. Odvážné gesto mu vyšlo – straníci jej podpořili a Stalin se tak definitivně ocitl v čele Sovětského svazu.

Leninova smrt počátkem roku 1924 jeho pozici ještě upevnila a nasměrovala kdysi horlivého odpůrce carství ke krutému diktátorskému režimu, jehož součástí bylo vyhlazování celých společenských tříd či rozsáhlé politické čistky. Přitom možností, jak gruzínského revolucionáře na cestě k moci zastavit, měli jeho spolustraníci dost; nakonec však většina z nich skončila během 30. let před popravčí četou.

ZDROJ: Wikipedia

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom