Jak rozložit tradici. Třeba pomocí státních vyznamenání

Tradice vyznamenávání

V rámci filmových scén znají rituál vyznamenání, respektive povyšování do vyššího stavu asi všichni. Muž, budoucí rytíř, v pokleku přijímá pasování do stavu, který si zasloužil hrdinstvím v boji či dlouhodobou službou ve prospěch svého vladaře. Podobná scéna je zachycena na obrázku níže, na němž je korsár Francis Drake pasován královnou Alžbětou na rytíře.

Představa, že by král pasoval třeba pekaře, byť nejlepšího v zemi, do stavu šlechtického za nejlepší chleba, by sice mohla být zajímavou pohádkovou pointou, nicméně pohádky jsou postaveny buď na nereálném principu, nebo na extrémní, až zázračné nadsázce.

V prvním případě hrdinný myslivec vyřízne z vlčího břicha babičku i s Karkulkou, přičemž ani jedna z nich není pokousaná (vlci nepolykají svou kořist vcelku), ve druhém hloupý Honza selským rozumem vyřeší zapeklité hádanky a získá celou princeznu a půl království bez ohledu na protokol, majetek a zákulisní pikle. Jak to souvisí s udělováním státních vyznamenání? Každoroční vyznamenávání má, nebo by alespoň mělo mít svá pravidla vycházející z tradic. Jenže ta se pomalu mění na pravidla pohádková, která logiku mít nemusí.

Francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce s sebou, mimo mnoha jiných změn, přinesla i obrovské změny ve vnímání šlechtického a občanského stavu. Občan se stal roven šlechtici, alespoň v rovině právní, když už ve v rovině finanční, a oba tak mohli stanout pod jednou gilotinou nebo získat ocenění (vyznamenání), které původně bylo určeno pouze „těm nahoře“. Byl to Napoleon Bonaparte, kdo učinil zásadní a velmi logický krok v udělování vyznamenání, tedy jejich rozčlenění do několika stupňů odrážející velikost zásluh.

Příkladem budiž u nás udělované vyznamenání Řád Bílého lva první až páté třídy, přičemž pátá je nejnižší (rytíř), následovaná důstojníkem, komandérem, velkodůstojníkem, velkokřižovníkem. Lidově řečeno… výš už to nejde. Logicky to znamená, že pokud by člověk „začínal“ od nejnižšího, tedy pátého stupně, byl by nejprve oceněn „rytířskou“ hodností, a pokud bude jeho záslužná činnost pokračovat, prohlubovat se či sílit, získává nárok na vyznamenání vyšší (tedy číselně nižší) kategorie.

Podobné je to s vyznamenáním Za zásluhy, přičemž I. stupeň je opět stupněm nejvyšším. I tady by logika pravila, že k nejvyššímu ocenění by oceněný měl dostoupat po schůdcích z ocenění nižšího kalibru. Způsob, jak tuto tradici i logiku zbourat, je poměrně jednoduchý: udělovat rovnou vyznamenání nejvyšší, a to lidem, u nichž nich existuje v rámci společnosti jistá kontroverze. Ať už se jedná o baviče Jiřího Krampola, popkulturního zpěváka a skladatele Michala Davida, nebo zpěváka, baviče a bývalého politika Františka Ringo Čecha. K práci vědců a techniků se z veřejnosti bude vyjadřovat jen málokdo z prostého důvodu. Jejich práce je pro laika natolik sofistikovaná, že není schopen velikost „zásluh“ posoudit.

Opět si dovolme jeden příklad za všechny. Fyzik Jaroslav Šesták převzal vyznamenání Za zásluhy I. stupně z rukou Miloše Zemana v roce 2017. Málokdo by se odvážil jeho vyznamenání zpochybnit či dumat nad tím, zdali by neměl mít nižší kategorii (kterou prezident Zeman neuděluje, viz text níže), prostě proto, že opravdu málokdo ví, krom lidí z oboru a kolegů odborníků, jak moc je jeho práce vlastně záslužná.

Jak se ruší tradice

Tradici lze snadno zrušit jejím prostým ignorováním. V případě předávání státních vyznamenání prezident Zeman prostě od roku 2013 samovolně „zrušil“ druhý a třetí stupeň vyznamenání Za zásluhy prostě tím, že se rozhodl je neudělovat, a rovnou vyznamenávat tím nejvyšším možným. To může na první pohled vypadat jako „demokratizace vyznamenaných“ ve smyslu francouzské rovnosti, volnosti a bratrství, ale ve skutečnosti jde o naprostou devalvaci ocenění.

Vedle sebe tak v roce 2017 pomyslně stanuli zpěvačka Yvetta Simonová a (in memoriam) spisovatel a celoživotní skautský vůdce Jaroslav Foglar spolu s rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou a hercem Luďkem Sobotou či v letošním roce nejvyšší stupeň vyznamenání převzali freestylový motocyklista Libor Podmol i hokejová legenda Jaromír Jágr. Jakkoliv je velmi ošemetné srovnávat, kdo se více a kdo méně zasloužil o stát v oblasti kultury či sportu, jistě by se našla kritéria, která by rozčlenila oceněné do několika kategorií. Jenže pokud obdrželi vyznamená nejvyšší, vlastně to znamená, že více se již zasloužit nemohou.

Roviny rovnosti

Ona rovnost má ještě jednu rovinu. Zanikne v ní totiž, kdo se skutečně zasloužil celoživotní prací, ať už si o ní například v oblasti kultury myslíme cokoliv (nositelem stejného vyznamenání je jak Miloš Forman, tak Zdeněk Troška), a kdo si ocenění zasloužil „pouhou“ podporou prezidenta jako člověka či prezidentského kandidáta a se zásluhami o stát vlastně má jeho ocenění pramálo společného.

Šlechtické tituly byly u nás zrušeny zákonem č. 61 Sbírky zákonů a nařízení ze dne 10. prosince 1918 , ale vyznamenání zůstala, byť odrážela ducha doby. Jistá degradace, respektive zneužití státních vyznamenání ve prospěch komunistického režimu odráží například titul Hrdina socialistické práce, jako kdyby „socialistická“ práce byla jiná, vyznamenáníhodnější než „obyčejná“ práce jako taková. Cílem „socialistické“ práce totiž bylo významně přispět k vítězství socialismu, odkud je už je krok k boji mezi třídami.

Čestný titul “Hrdina socialistické práce”, jenž byl zaveden k ocenění zásluh o budování státu a jeho hospodářský, politický, sociální a kulturní rozvoj a zásluhy o posílení jeho brannosti, v podstatě koresponduje s vyznamenáním Za zásluhy. Když byl literát Milan Kundera komunistou a československým občanem, byl oceněn Řádem Klementa Gottwalda, když emigroval, byl v roce 1979 zbaven státního občanství. Na druhou stranu získal nejvyšší francouzské státní vyznamenání, řád Čestné legie, založený výše zmíněným Napoleonem Bonapartem. Dalšího českého státního vyznamenání se dočkal až v roce 2007 z rukou Václava Havla. Opět šlo o řád Za zásluhy I. stupně.

Ani letos prezident Zeman nezměnil svůj přístup a všechna vyznamenání, ať už Řád Bíleho lva vojenské i občanské skupiny, tak Řád T. G. Masaryka a medaili Za zásluhy, uděloval v nejvyšší možné kategorii, tedy v prvním stupni. Svět se mění, dokonce se spekulovalo i o tom, že by vyznamenání mohl dostat český youtuber. Ale jsou tradice, jejichž hierarchie by se rušit neměla. Dochází tím totiž k devalvaci vyznamenání a jeho smyslu jako takového.

Text: Topi Pigula