Jak přežít pád letadla? Přinášíme 3 skutečné případy

Jak přežít pád letadla? Přinášíme tři příběhy, které se skutečně staly – a to shodou okolností všechny počátkem 70. let minulého století.

Atentát na JAT 367

Dvoumotorové dopravní letadlo určené pro krátké tratě McDonnell Douglas DC-9 se 26. ledna 1972 poklidně odlepilo z povrchu kodaňského letiště. Nikdo netušil, že cestující na palubě už nikdo neuvidí živé. S jedinou výjimkou. Dvaadvacetiletá letuška Vesna Vulovičová přežila pád z výšky 10 050 m. Za pádem stála exploze atentátnické bomby, která narušila skelet letadla, jež se následkem přetížení rozlomil vedví. Z jedné části se navíc utrhl motor.

Vesna se ve chvíli exploze nacházela zhruba uprostřed stroje, který v té době už byl v československém vzdušném prostoru. Proto okamžitě vyjel maximální počet českých záchranářů a zdravotníků z nemocnice a OÚNZ v České Kamenici. Zároveň byli na místo povoláni vojáci a policie, aby pročesali oblast dopadu trosek. Ještě téhož večera a noci bylo nalezeno 11 obětí, levý motor i zadní část trupu, ve které dopadlo na zem 7 osob.

Jednou z nich byla i letuška Vesna Vulovićová. Když byla objevena, visela pod bezvládným tělem dalšího člena posádky, přední polovinou těla ven z vraku. Během pádu utrpěla frakturu lebky, měla zlomené obě nohy, tři obratle, v důsledku čehož ochrnula od pasu dolů, postihla ji i řada vnějších a vnitřních zranění.

Po několika náročných operacích se jí vrátil cit do nohou a začala znovu chodit. Ačkoli se chtěla do práce vrátit na post letušky, skončila ve Jugoslovenski aerotransport „pouze“ jako administrativní síla. Spekuluje se o tom, že jako letušku ji nechtěli zařadit z marketingových důvodů.

Fuerza Aérea Uruguaya 571 – smrtící náruč And

Pád letadla Fairchild FH-227D 13. října 1972 na argentinsko-chilském pomezí se dostal do povědomí světové veřejnosti díky výborně zpracovanému filmu Alive (filmů o této katastrofě bylo natočeno několik).

Vinou pilota, který špatně vyhodnotil výšku, došlo k tomu, že letadlo vezoucí uruguayské ragbyové mužstvo, rodinné příslušníky a fanoušky, „škrtlo“ o skálu a následně se zřítilo do zasněžené horské krajiny And. Pád ztlumila vrstva sněhu, nicméně i tak část pasažérů zemřela na místě (včetně kapitána letu Julia Ferradase) a několik dalších v průběhu nejbližších dnů.

Ačkoliv všichni byli katolíci, pod tlakem dramatické situace se přeživší odhodlali ke konzumace obětí, tedy svých kamarádů a příbuzných. Později jim papež kanibalismus odpustil, nicméně psychické trauma v duších zůstalo. Navíc u přeživších vládla nejistota ohledně polohy letadla, které, aby toho nebylo málo, zasypala lavina. Obrovskou psychickou ranou byla zpráva z fungujícího rádia o odvolání záchranné akce.

Nakonec ze 45 lidí přežilo pouhých 16 osob a to jen díky tomu, že se Nando Parrado a Roberto Canessa vydali na záchrannou výpravu, během které ušli za 10 dnů kolem 70 km extrémně náročným skalnatým terénem s minimem vybavení. Vyčerpaní narazili na pastevce Sergio Catalana, jenž se postaral o znovuvyslání záchranných vrtulníků.

LANSA Flight 508 – pád do pralesa

Juliane Margaret Koepcke jako jediná přežila havárii letadla, které se rozpadlo ve výšce 3,2 km po zásahu bleskem a zřítilo do peruánské džungle. Ten den slavil křesťanský svět Štědrý den roku 1971. Let 508 se dostal do bouře, a ačkoli by letoun měl být „bleskuvzdorný“, tentokrát tomu tak nebylo.

Julianino štěstí spočívalo v tom, že vypadla ze stroje i s křeslem k němuž byla připoutána. Krom odřenin to odnesla pouhopouhým zlomením klíční kosti. Další trápení nastalo, když jí do otevřených ran nakladla moucha vajíčka. Biologický vývoj pokračoval stadiem larev, které se v jejím těle vylíhly.

Život jí zřejmě krom vysoké vrstvy listí a sedačky zachránilo i jednoduché pravidlo: jít neustále po proudu potoka, který ji přivedl až k civilizaci. "Občas jsem spatřila krokodýla, ale nebála jsem se. Věděla jsem, že na člověka neútočí," řekla později v rozhovoru pro televizi CNN.

Ačkoli tomu výše popsané případy a medializované letecké havárie nenasvědčují, je dobré si uvědomit, že letecká doprava je tou nejbezpečnější. Za několik let letecké dopravy zahyne méně lidí, než za jediný den dopravy automobilové. A přesto z automobilů fobii nemáme.

Text: Topi Pigula