Hispánci byli v USA dřív než bílí Američané. Původně obývali hlavně Texas

Na území Spojených států žije aktuálně 60,6 milionu Hispánců a jejich počty neustále rostou. Už v roce 2000 jich bylo víc než černochů a do roku 2060 by měli tvořit třetinu obyvatel USA. Na první pohled se zdá, že Spojené státy čelí nekontrolovatelnému exodu lidí z Mexika a dalších španělsky mluvících států, kteří v USA nemají co dělat. Jenže dějiny kontinentu vyprávějí jiný příběh.

Abychom pochopili, proč jsou Hispánci na území USA a proč jejich počty rostou, je potřeba se vypravit na výlet do koloniálních dob, kdy se Amerika dělila mezi evropské mocnosti.

Celé USA byly španělské

Když se Kolumbus vrátil ze své první plavby a přinesl zprávu o ostrovech, které podle něj náležely k asijskému pobřeží, strhla se diplomatická šarvátka mezi Španělskem a Portugalskem. „Komu Kolumbem objevené území patří?“ ptali se monarchové. Nakonec to obě námořní mocnosti vyřešily v roce 1494 rozdělením světa na dvě půlky. Zatímco Portugalsko dostalo kousíček budoucí Brazílie, Španělsku připadl zbytek obrovského kontinentu. Čistě z právního hlediska tak až do pádu španělské koloniální říše celé území USA patřilo Španělsku.

Jenže Španělsko nebylo schopné kontrolovat celé území Ameriky. To způsobilo, že se na budoucím východním pobřeží USA začali usidlovat angličtí osadníci. Založili zde kolonie, které nakonec porazily domovskou Británii ve válce za nezávislost a spojily se do USA.

Mexiko čelilo imigraci Anglosasů

Zhruba o dvacet let později, v roce 1810, udělalo krok k nezávislosti i Mexiko (neboli místokrálovství Nové Španělsko), k němuž náležela rozsáhlá území v dnešních Spojených státech, ostatně je to patrné na názvech států, měst i přírodních památek. Namátkou uveďme příklady jako Nevada (Zasněžená), San Francisco (Svatý František) nebo Río Grande (Velká řeka).

Ve dvacátých a třicátých letech 19. století vyvstal problém Texasu, do kterého se stěhovali anglosaští Američané. Pokud bychom si chtěli do Donalda Trumpa šťouchnout, tak nikoli Hispánci, ale bílí Američané byli prvními a rozhodně nechtěnými imigranty. Mexická vláda přistěhovalectví v řídce obydleném Texasu tolerovala, ale brzy se anglosaští pěstitelé vlny začali emancipovat a chtěli se připojit k USA. Mexiko to odmítalo, a když Texasané vyhlásili nezávislost, prezident Santa Ana vyslal do rebelujícího státu vojsko.

Na přelomu února a března došlo ke slavné bitvě o Alamo, malou pevnůstku, kterou bránila asi stovka Texasanů. Všichni padli. Od té doby se v USA říká fráze „Pamatujte na Alamo!“ připomínající statečnost a neústupnost bojovníků. Věci se daly do pohybu, USA a Mexiko skončily ve válce a výsledkem byla mexická prohra a připojení Texasu k USA. Byla to jen první vlaštovka změn, Mexiko potom přišlo v diplomatických hrách a odkupech o další území, na kterých se rozkládají dnešní státy Arizona, Kalifornie, Nové Mexiko a část Utahu a Nevady.

Chicanos, Portoričané i Kubánci

Jenže zhruba 100 tisíc Mexičanů na těchto územích zůstalo žít i pod vládou USA. Španělsky mluvící menšina tak není otázkou masové migrace posledních let. Mexická minorita, které se říká chicanos, tu žila už od počátku. Právě chicanos posloužili jako základ pro rostoucí hispánskou komunitu. Během devatenáctého století byla západní část USA divoká a těžko kontrolovatelná a o to, kde leží hranice mezi USA a Mexikem, se zajímal málokdo. Přivázání západu k USA zajistila až železnice v polovině století.

V roce 1898 prohrálo Španělsko válku s USA a muselo mu odstoupit Filipíny a Portoriko. Zatímco Filipíny získaly nezávislost, Portoriko je dodnes součástí USA a stalo se zdrojem další hispánské imigrace, která směřovala zejména do New Yorku. Kubánci zase odcházeli téměř výhradně na Floridu (mimochodem také název španělského původu), nejprve jako bohatí cukrovarníci, později jako utečenci před Castrovým režimem. Jejich specifická situace vysvětluje i to, že dnes volí Donalda Trumpa, jak zjistil reportér CNN Prima NEWS.

Hispánci tak nejsou jednolitou skupinou. Někteří bydlí v USA jen chvíli, jiní pocházejí z rodin, které v Texasu žijí od devatenáctého století. Část migrantů do USA přišla po druhé světové válce, kdy rozvíjející se stát potřeboval levnou pracovní sílu a sám Hispánce na své území zval v rámci programu Bracero. Dnes Hispáncům patří přes tři miliony firem a v roce 2015 bylo 17 procent amerických vojáků hispánského původu.

SPECIÁL TRUMP VS. BIDEN: PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY VOLEB, EXKLUZIVNÍ HOSTÉ I ŽIVÉ VSTUPY Z CELÝCH USA