Chcete objevit neznámou mayskou pyramidu? Pořiďte si laser

Osobní zkušenost z Palenque

Místo dnes zvané Palenque bylo poprvé osídleno kolem 100 př. n. l., přičemž jeho zlatý věk se kryje s vrcholem mayské civilizace. V případě Palenque se za jeho vrchol považuje období mezi 600–700 n. l. Dnes se jedná o turisticky atraktivní lokalitu. Do ohrazeného prostoru bývalého mayského města proslulého (mimo jiné) pyramidou, jež sloužila jako hrob vládce Pakala, se platí vstupné, a dokonce i okolní prales je hlídaný místními „památkáři“.

Za prohlídku stojí nejen dnes už objevené stavby, ale i les okolo. „Tohle musí být mayská stavba,“ říkám kolegovi Antonínu Krásovi, když schováváme spacáky v pralese v místě, kde si myslíme, že budeme večer spát. Poměrně pravidelný kopeček porostlý bujnou vegetací, ale stačí párkrát kopnou do drnu a objeví se lidmi opracované kameny. Podobných míst je okolo poměrně dost. Mexičtí památkáři ani zdaleka neodkryli stavby v nejbližším okolí. Na první pohled je jasné, že kolem jsou desítky, možná stovky neodkrytých staveb – a nejspíše mayských. Vždyť v době největší slávy zdejší území obývaly desítky tisíc Mayů.

Na archeologii s laserem

Technologie LIDAR (Light Detection And Ranging) umožňuje vidět pod povrch vegetace, takže to, co může každý jen trochu zvědavější turista v malém nalézt nejen u Palenque, to mohou vědci sledovat opravdu ve velkém na tisících kilometrech čtverečních ve vytipovaných lokalitách. Kde byla centra mayské civilizace, se ví, takže je jasné, kde lze lasery zaměřit. LIDAR je už delší dobu užívanou metodou dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Běžně využívaná vlnová délka je 1064–1540 nm, pro měření hloubky oceánů (batymetrická měření) pomocí kterých vznikají mapy oceanického dna, se využívá vlnění cca 530 nm. Výsledkem mapování je mračno bodů, které se po zpracování může interpolovat do podoby digitálního modelu povrchu či 3D modelů budov a jiných objektů. Po aplikaci filtrů je možné z mračna bodů získat digitální model terénu.

Mapy měst v džungli ukrytých

Díky LIDAR mapování se povedlo vědcům na sveru Guatemaly odkrýt desítky tisíc staveb, které v průběhu staletí pohltila džungle. Nejedná se pouze o obytné stavby, obranné zdi, ale jde dokonce i o dosud neznámé pyramidy. Dokonce se ukázalo, jak moc zdatní byli Mayové zemědělci. "Jejich zemědělství bylo nejen intenzivnější, ale i udržitelnější, než jsme si mysleli, a obdělávali každou píď země," podotýká výzkumný pracovník Francisco Estrada-Belliz z Tulane University pro deník Washington Post.

"Tento svět, který byl ztracen v této džungli, je náhle odhalen v datech," řekl Albert Yu-Min Lin, inženýr a průzkumník National Geographic, který pracoval na televizním speciálu o novém nálezu. "Studovaná civilizace, o které jsme si mysleli, že je všeobecně známá, se ukazuje ve zcela novém světle," řekl pro New York Times. LIDAR použitý při objevu vysílal 150 000 pulsů za vteřinu a v případě archeologie se zdaleka nejedná o první podobné měření. Bylo použito například k detailnímu zmapování dávnověkého khmerského impéria, královského města dnes známého jako Angkor Vat, a věří, že objeví další struktury například v hlubinách brazilského deštného pralesa. Není bez zajímavosti, že primárně byla data sbírána ne kvůli archeologickým objevům, ale měla sloužit lesníkům. Cílem bylo zjistit, jak se lesy vzpamatovávají z lesních požárů. LIDAR považují na základě posledních objevů za systém, který mění pravidla hry – tedy dosud platná a uznávaná pravidla archeologického průzkumu.

Text: Topi Pigula