„Česnekový“ vědec František Štěpánek bojuje proti superbakteriím
Zápal plic, spála nebo zánět středního ucha – nemoci, se kterými si dnes lékaři díky antibiotikům běžně poradí. V budoucnu ale mohou opět znamenat ohrožení života, a lidstvo se tak vrátí do doby před objevem penicilinu.
František Štěpánek otevírá novou éru přírodních antibiotik, na které nevzniká rezistence. Unikátní metoda, se kterou Štěpánkův tým přišel, by se mohla využívat nejen k boji s vnitřními nákazami, ale i k léčbě kožních a vaginálních infekcí. Její aplikace a komerční využití by měla umožnit i patentová přihláška, která je nyní v jednání.
Česnekový patent z Dejvic
Objev antibiotik znamenal revoluci v léčbě infekčních nemocí. Bakterie se ale s antibiotiky setkávají stále častěji, a jsou tedy schopny se přizpůsobit a stát se vůči nim odolnými. Tím roste šance, že vznikne superbakterie, na kterou budou dostupná antibiotika krátká. Hrozí, že se vrátí doba, kdy běžné škrábnutí bude ohrožovat náš život.
Studie upozorňující na problém rezistence bakterií vůči moderním syntetizovaným léčivům, na kterou v roce 2013 upozornilo Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie, byla jedním z impulsů pro profesora Františka Štěpánka: „Jen ve Spojených státech je podle údajů Center for Disease Control už dnes odhadován počet úmrtí způsobených rezistentními kmeny bakterií na cca 20 tisíc případů ročně,“ upozorňuje Štěpánek, který se v té době věnoval ve Velké Británii výzkumu detergentů.
Památník česneku v Jižní Koreji
Právě tehdy ho napadlo využít vlastnosti alicinu, přírodní látky získané z česneku, o kterém je již dlouho známo, že má antibiotické účinky. Jeho výzkum byl v roce 2013 jedním z vůbec prvních, které podpořil Nadační fond Neiron, a profesor Štěpánek se i díky němu vrátil zpět do Česka, na akademickou půdu laboratoří VŠCHT. „František Štěpánek nás všechny okouzlil, když sebevědomě a perfektně představil své záměry. V ten moment jsme věděli, že se k nám přihlásil někdo výjimečný se světovými zkušenostmi,“ vzpomíná na začátek spolupráce mezi profesorem a nadačním fondem Neuron předsedkyně správní rady fondu Monika Vondráková.
„Začne narušovat membránu buňky na kterou působí a tím pádem jí znemožní výměnu látek s okolím. Máme díky tomu v ruce nástroj, který už aplikujeme v laboratorních testech na spektrum bakterií a který se jeví, že má schopnost působit antibioticky včetně situací, kdy se za normálních okolností objeví rezistence,“ říká v audiopodcastů v rámci Neuron Stories.
O tři roky později jsou výsledky jeho bádání ve fázi podání patentové přihlášky. Tým vedený prof. Štěpánkem si nechá patentovat chemické složení transportních kapsulí a specifické podmínky jejich přípravy.
Text: NF Neuron