Odporný útok teroristů zabil skoro 200 nevinných dětí. Byly živými štíty a pily vlastní moč

Incidentu předcházela dlouhodobě napjatá situace, kdy čečenští separatisté usilovali o nezávislost na Ruské federaci. Jejich prostředky byly brutální a k nejobávanějším figurám té doby patřil terorista Šamil Basajev. Ten v květnu 2004 zorganizoval atentáty na prezidenta Čečenské republiky Achmada Kadyrova a předsedu parlamentu Husejna Isajeva. Zároveň stál za početnými sebevražednými útoky v letadlech a na zastávkách MHD ve větších městech. Teroristické útoky ale z dlouhodobého hlediska nikam nevedly, a tak naplánoval logisticky komplikovaný, ale o to děsivější útok.

Krvavý začátek

Ten se uskutečnil první školní den, 1. září 2004, v Beslanu v Severní Osetii. Škola byla plná učitelů, žáků a dětí, jež jejich rodiče poprvé doprovodili do školních lavic. Když se po desáté hodině dopoledne v okolí objevily dvě policejní dodávky, nikomu nepřišlo nic divné. Nikdo netušil, že vozy jsou ve skutečnosti kradené a jejich posádky tvoří čečenští islamističtí separatisté. Ti okamžitě vyběhli ven a začali střílet. Přeživší lidi nahnali do školy. Během chvíle 32 teroristů shromáždilo 1 128 učitelů, rodičů a dětí v jídelně. Během chaotické akce uprchlo 50 lidí, kteří uvědomili úřady.

Hned zkraje všem zabavili mobilní telefony, přinutili je pokleknout a oznámili, že od této chvíle budou všichni hovořit pouze rusky. Otec jednoho z dětí, Ruslan Betrozov, se pokoušel rukojmí uklidnit tak, že pokyny teroristů překládal do osetštiny. Okamžitě byl teroristy zastřelen. Stejně tak byl postřelen i muž, který si odmítal kleknout. Během zajetí vykrvácel a zemřel. Zabíjení ale zdaleka nebyl konec. Útočníci vybrali 15–20 potenciálně nebezpečných zajatců, které odvedli do chodby ve druhém patře. Doprovázela je teroristka opásaná výbušninami, které vůdce skupiny dálkově odpálil. Následně nastaly spory přímo uvnitř teroristické skupiny. Někteří její členové nesouhlasili s tím, aby mezi zajatci byly děti. Vůdce skupiny vyřešil dilema razantně – odpůrci této strategie byli zabiti také.

Obtížné vyjednávání

Mezitím se okolo školy shromáždilo 5 000 lidí. Kromě armády, policie, vyjednavačů a novinářů to byli také příbuzní a známí zajatých lidí a ozbrojení příslušníci severoosetské domobrany, což komplikovalo situaci. Teroristé oproti tomu rozmístili v budově a okolí několik nástražných výbušných zařízení. Vyjednavači nabídli teroristům dodání vody, potravin a léků. Teroristé to ale odmítli, takže zajatci byli kromě stresu vystaveni i hladovění. Protože v jídelně bylo nesnesitelně málo místa, přesunuli se teroristé i s rukojmími do tělocvičny. Situace s místem se zlepšila, ale ne o moc. Panovalo zde nesnesitelné vedro a na místě nebyl žádný vzduch. Lidé se začali svlékat do naha.

Čtěte také: Další masakr v Sýrii. Teroristé z IS zabili desítky lidí, útočili na hledače lanýžů

Druhý den vyrazil do školy prezident sousedního Ingušska Ruslan Aušev. Čečenci mu předali videokazetu a zároveň svolili s propuštěním 11 žen s novorozenci. Na videokazetě byly záběry přeplněné tělocvičny a nahrávka Šamila Basajeva, požadujícího nezávislost na Rusku. Veřejnosti ale v té době zůstal obsah nahrávky skryt a ruská vláda na pokus o komunikaci nijak nereagovala. Vladimir Putin vydal pouze krátké prohlášení o tom, že životy zajatců jsou nejdůležitější.

Děti pily moč

Podmínky v tělocvičně byly strašlivé. Děti byly rozmístěny do oken jako živé štíty. Zároveň sami teroristé stáli na pedálech výbušnin – sundání nohy z pedálu znamenalo explozi. Protože děti trpěly hladem a žízní, často omdlévaly vyčerpáním a jedly listy rostlin na oknech. Na žádost o pití jim teroristé řekli, aby pily vlastní moč. O to se děti skutečně pokoušely, močily jedno na druhé a chytaly moč do úst.

Situace se vystupňovala třetí den. Napětí a nedostatek vody a potravy zasahoval i teroristy, kteří začali být nervózní a podrážděně reagovali na pláč. Vyhrožovali matkám, že buď si své děti uklidní, nebo je útočníci rovnou zastřelí. Nakonec sami souhlasili s tím, aby k budově přijelo auto se zdravotníky, které odveze 20 mrtvých těl, ležících před budovou. Vůz skutečně přijel, přiblížil se k budově, posádka vystoupila a z tělocvičny se ozvaly dvě exploze.

Nic než chaos

V tělocvičně se rozhořel požár a začal se nad ní hroutit krov. Nastala panika. Zajatci se z rozbořené tělocvičny valili ven, zatímco teroristé začali střílet na všechny strany. Příslušníci bezpečnostních složek se vrhali mezi teroristy a děti a opětovali palbu. Čečenci se nemínili vzdát, prchající děti stříleli do zad. Rozpoutala se mohutná přestřelka, při níž zahynulo 10 příslušníků speciálních jednotek a většina teroristů. Byl zajat pouze jeden živý terorista - Nur-Pašu Kulajev. Zároveň zemřelo 334 zajatců, z toho 186 dětí.

Dodnes nebylo uspokojivě vysvětleno, co výbuch způsobilo. Jednou z možností je únava teroristů, stojících na pedálech bomb či jejich nešikovnost, ale spekuluje se také o pochybení na straně bezpečnostních složek. Jak uvidíte v pořadu Rok, který otřásl světem na Prima Zoom, vyústění přineslo tolik utrpení jako úlevy, a následky tří dnů plných hrůzy si bývalí zajatci teroristů nesou dodnes.

K útoku se 17. září 2004 přihlásil Šamil Basajev, čímž vyšlo najevo zatajení původní nahrávky. I kvůli tomu padla v očích veřejnosti část viny na ruskou stranu, která mohla mít při vyjednávání lepší pozici. Basajev zemřel o dva roky později při výbuchu bomby v autě. Nur-Pašu Kulajev byl roku 2006 odsouzen na doživotí. Svých činů podle svých slov nelituje.

Zdroj: Encyclopedia Britannica