Nejvíc jí chutnaly plíce. „Babička Rozparovačka“ zavraždila 14 lidí a nevyhýbala se kanibalismu
Stařenka z paneláku vraždila víc než deset let, než si toho někdo všiml. Vedla si podrobné deníkové záznamy o svých obětech, psala si i to, co z jejich těl snědla. Policie na ni ale byla krátká.
Panelák na Dimitrovově ulici číslo 4 v Petrohradě ještě zářil novotou, když se do něj v roce 1971 nastěhovala Tamara Samsonovová s manželem Alexejem. Tamara měla vystudovanou angličtinu a němčinu, uměla to s lidmi a díky tomu získala lukrativní práci v turistické agentuře a v luxusním Grand Hotelu Europe. Na životě Samsonovových při pohledu zvenčí nebylo nic divného. A pak, v roce 2000 přišla Tamara ohlásit na policii, že Alexej zmizel. Jenže pátrání nikam nevedlo a případ byl odložen.
Babička vražedkyně
O patnáct let později, večer 26. července 2015, si pár, který se procházel se psem v okolí paneláku na Dimitrovově ulici, všiml podivného balíku. Jeho obsah by vyděsil i zkušeného kriminalistu. Uvnitř bylo lidské torzo s rukou. Opodál se našel další pytel a v něm dolní část těla se stehny.
Policisté rychle vypátrali, že obětí byla devětasedmdesátiletá Valentina Ulanovová, a už třetí den po nálezu zaklepali na dveře jejího bytu. Otevřela jim klidná a usměvavá Samsonovová. Prý jen přišla zkontrolovat kamarádku a o tom, že je pryč, nic neví. Policistům hned došlo, že tady něco nehraje. V koupelně našli krev a na záznamech z bezpečnostních kamer Samsonovovou, která během uplynulého týdne sedmkrát (vždy za tmy) vynášela ven velké plastové pytle. Jednou nesla velký hrnec.
Když ji zatkli kvůli podezření z vraždy Ulanovové, sousedé byli v šoku. Ale vlastně je to ani moc nepřekvapovalo. „Tahle Tamara Samsonovová byla hodně divná žena, komplikovaná a podezřelá,“ vypověděla kamarádka Ulanovové. „Když jsem ji konfrontovala kvůli zmizení mé přítelkyně, chytila mě za ruku a prosila, ať nevolám policii. Policisté mi později řekli, že jsem měla štěstí, že jsem utekla.“
Někteří to štěstí neměli. A bylo jich na jednu babičku docela dost. Samsonovová se přiznala ke dvěma vraždám, vyšetřovatelé ale začali procházet záznamy o nevyřešených případech zmizelých osob a zanedlouho důchodkyni spojili se čtrnácti vraždami. Mezi oběťmi měli být její podnájemníci, další lidé z domu a také manžel Alexej.
Děsivé deníky
„Pronásleduje mě maniak z vrchního patra, který mě přinutil zabíjet,“ tvrdila Samsonovová v cele. Paranoidní schizofrenie, zněl závěr psychiatrického vyšetření, podle něhož byla seniorka nebezpečná sobě i okolí a nezvládla by absolvovat soud. Odvezli ji do léčebny v Kazani s přísným dohledem, odkud už se do konce života s nejvyšší pravděpodobností nepodívá.
Čím vším si vysloužila přezdívku „babička Rozparovačka“ a „Baba Jaga z paneláku“ podle postavy z ruské hororové pohádky? Policisté v bytě našli několik deníků, ve kterých se směsicí ruštiny, němčiny a angličtiny vychloubala minimálně desítkou brutálních vražd. Detailně popisovala, jak rozřezávala těla a jak se jich zbavovala. Některé kusy rozházela po okolí, některé snědla. Nejvíc jí chutnaly plíce.
Její knihovna s ezoterickými a okultními texty by možná u jiné starší dámy nevzbuzovala údiv, jenže tyhle knihy měly vytrhané stránky, které se před lety našly u jednoho rozčtvrceného těla.
Nepozorovaně masakrovala lidi ze svého okolí nejméně deset let, a přestože měli policisté v rukou její písemné svědectví, nemohli ho proti ní použít. Dušovala se, že deníky nemají nic společného s realitou, prý jsou to jen vymyšlené příběhy. Neprokázali jí kanibalismus ani jiné vraždy kromě těch dvou, ke kterým se přiznala po zatčení.
Sedativa v salátu
První obětí byl čtyřicátník Sergej Potanin, kterého si k sobě nastěhovala v roce 2003. Jednou po vzájemné hádce Potanin zmizel. Tamara ho zabila, rozčtvrtila a zabalené kusy těla vyházela na ulici. Prošlo jí to, nikdo ji nepodezíral. Ztráceli se i další podnájemníci, které měla v bytě. Sousedé slýchali křik, hlasitou hudbu a bušení do topení, občas cítili zvláštní pachy, ale nic na ni neměli. Tušili, že s Tamarou není lehké vyjít, ostatně byla to výstřední semetrika. Ale sériová vražedkyně? To nikoho nenapadlo.
Deníky vykreslily i děsivé okolnosti poslední vraždy, která ukončila její šílené běsnění. Když se Tamařin byt rekonstruoval, potřebovala někde složit hlavu. Natalia Ulanovová, která žila sama ve třetím patře, si ji vzala k sobě. Myslela, že je to na pár dní. Zpočátku to mezi nimi fungovalo, Tamara jí pomáhala s domácími pracemi. Časem se to mezi nimi ale vyostřilo a Natalia řekla Tamaře, ať se vystěhuje. Ta ale rozhodně neměla v úmyslu odejít. „Jsem zamilovaná do Valji,“ zapsala si do deníku. Možná Natalii osobně vyznala lásku a odmítnutí ji vyprovokovalo k radikálnímu řešení.
Přečtěte si také: Alexej Navalnyj: Jak proběhla známá otrava? Otec novičoku vysvětluje atentát na Putinova největšího odpůrce
Opatřila si v lékárně fenazepam, silné sedativum ze sovětských laboratoří, známé svou účinností i rizikem zneužití. Doma Tamara nadrtila desítky pilulek a zamíchala je do tradičního ruského salátu Olivier, Valjina oblíbeného jídla. Usadily se ke stolu, Tamara sledovala, jak její oběť jí, a pak šla spát. Když se probudila, v bytě bylo mrtvolné ticho. Našla Valju ležící v kuchyni na zemi. Ještě dýchala, ale nereagovala. Tamara vzala pilu a dva nože a chladnokrevně začala její tělo porcovat. Napřed v kuchyni, pak v koupelně. Části těla zamotala do sprchového závěsu. V následujících dnech všechno postupně odnosila ven. V hrnci, se kterým ji zachytily kamery na schodišti, nejspíš schovala hlavu, kterou předtím uvařila. Ta se nikdy nenašla.
Dosud se nenašlo ani tělo Alexeje, Tamařina manžela.
Odkaz na obrázkovou licenci CC BY-SA 3.0
Zdroj: CNN, Utterly Interesting
Video, které jste mohli minout: Ozval se křik, pak měl muž ubít otce sekyrou. Svědci promluvili o tragédii v Banské Bystrici