Zabila ho kletba, nebo otrava? Heydrichovu smrt halí rouška tajemství, brzy zemřel i jeho syn
Reinhard Heydrich dorazil do Prahy v sobotu 27. září 1941 prakticky ihned poté, co byl Adolfem Hitlerem jmenován zastupujícím říšským protektorem v protektorátu Čechy a Morava. Jeho spěch měl svůj skrytý význam – následující den byla neděle 28. září a tedy svátek svatého Václava, patrona českých zemí. Češi měli pocítit, že moc v protektorátu přešla do rukou nového tvrdého správce, před nímž je ani uctívaný kníže neochrání.
Nezůstalo jen u toho. V listopadu 1941 se Heydrich rozhodl zkontrolovat české korunovační klenoty. Nechal povolat všechny klíčníky a od protektorátního prezidenta Emila Háchy převzal zbývající čtyři klíče, čímž se zmocnil všech sedmi klíčů od zapečetěné komory ve svatovítské katedrále. Oficiálně bylo jeho cílem předvést hranou úctu k české historii, takže se snímky říšského zastupujícího protektora sklánějícího se nad českými insigniemi objevily ve všech protektorátních novinách a časopisech.
Nejvzácnější historický klenot - svatováclavská koruna
— dobry8 (@dobry81) April 1, 2021
Korunu nechal zhotovit v r.1346 ještě za života svého otce Jana násled. českého trůnu Karel IV.Svatováclavská koruna měla charakter veřejnoprávní.Nebyla majetkem krále,patřila celé zemi prostřednictvím jejího nebeskéhopatrona pic.twitter.com/ta92W5foQR
Podle autorů dokumentu Utajené příběhy českých dějin ale mohl sledovat ještě jeden cíl. „Heydrich mezi tím nechal vyrobit v Berlíně duplikáty klíčů, takže pak zcela soukromě přišel do korunovační komory s K. H. Frankem a se svými dvěma syny. K té době se váže legenda, že si Heydrich nasadil na hlavu Svatováclavskou korunu, a dokonce ji dal na hlavu i svému synovi,“ říká historik Jaroslav Čvančara.
Legenda přitom praví, že kdo si neoprávněně nasadí na hlavu korunu svatého Václava, do roka a do dne zemře. Z pohledu operace Anthropoid to ale naopak vypadalo, jako by byl Heydrich chráněn nějakými nadpřirozenými silami, k jejichž vzývání se nacisté a zvláště příslušníci SS otevřeně hlásili. Parašutisté se totiž od počátku výsadku potýkali s potížemi a při samotném atentátu také nešlo nic hladce. Na místě atentátu v Praze-Libni se kvůli tramvajím objevilo množství svědků, Jozefu Gabčíkovi se zasekl samopal a Heydrich útok bezprostředně přežil.
Podivná smrt
Během atentátu byl Heydrich zraněn střepinami bomby hozené Janem Kubišem, které proletěly podlahou a sedačkou, pronikly hluboko do organismu a zasáhly bránici a slezinu. Zraněný byl odvezen do nemocnice Na Bulovce, kde si vyžádal péči výhradně německých lékařů. Tento požadavek zabránil tomu, aby byli z Heydrichova pozdějšího náhlého úmrtí obviňováni čeští zdravotníci.
Již týden po atentátu se Heydrich začal zotavovat a zdálo se, že se brzy vrátí do úřadu. Vypadalo to, že akce parašutistů přijde vniveč. Jenže už 4. června 1942 se Heydrichův zdravotní stav prudce zhoršil a mocný muž třetí říše týž den nečekaně zemřel. Oficiálně smrt nastala následkem poškození životně důležitých orgánů bakteriemi, případně jejich jedy. Ty byly do těla zavlečeny výbušninou a usídlily se zejména v hrudní dutině, v bránici a krajině sleziny. Podle pitevního protokolu zveřejněného českými historiky v roce 2004 ale nebyla přesná příčina Heydrichovy smrti zjištěna. Při pitvě nebyl nalezen žádný zánět a spekulovalo se o mozkové příhodě – přitom samotný mozek pitván nebyl.
Náhlý zvrat způsobil, že se začalo mluvit o možné otravě. Podle autorů dokumentu Utajené příběhy českých dějin byl k likvidaci Heydricha připraven i jedovatý botulotoxin, takže mělo k jeho zabití stačit i malé zranění střepinou. Další badatelé pracují s možností, že mocného Heydricha nechal otrávit někdo z nacistické elity ve snaze zmocnit se jeho proslulého archivu. V úvahu přicházejí velitel Abwehru admirál Wilhelm Canaris, ale také velitel SS Heinrich Himmler, který do Prahy vyslal svého lékaře Karla Gebrardta a osobně měl z Heydrichova domu odvést množství listin.
Kletba svatováclavské koruny?
Dopadla tak na Heydricha dávná kletba? „Posvátnost a nedotknutelnost Svatováclavské koruny je obsažena v papežské bule,“ potvrzuje bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka. Podle něj je tento text pochopitelně třeba chápat v příslušných historických souvislostech, nicméně „úcta k Svatováclavské koruně je něco, s čím se nesetkáme v žádném evropském státě“.
Pověsti o Božím hněvu, který na sebe Heydrich přivolal svévolným nakládáním se Svatováclavskou korunou, ještě zesílily, když 24. října 1943 zemřel nešťastnou náhodou v Panenských Břežanech Heydrichův devítiletý syn Klaus. S mladším bratrem jezdili na kole po nádvoří zámku, když Klaus nečekaně vyjel na silnici, kde ho srazilo auto. Šlo o velkou náhodu – benzín byl v té době na příděl a auta skoro nejezdila. Reinhard Heydrich tak nebyl jediným Heydrichem, který v českých zemích zemřel…
ZDROJ: Vojenský historický ústav