Reinhard Heydrich létal s ikonickou stíhačkou, Sověti ho v ní nad Ukrajinou sestřelili

Atentát na Reinharda Heydricha byl jednoznačně největší akcí československého odboje za druhé světové války. I díky němu západní spojenci anulovali Mnichovskou dohodu a s československou exilovou vládou jednali jako rovný s rovným. K atentátu ale nikdy nemuselo dojít – důvodem byla Heydrichova záliba ve stíhacích letadlech, která sám pilotoval.

Pokud jde o vojenskou službu, byl Reinhard Heydrich původně námořník. Sloužil na křižníku Berlin, ale od Kriegsmarine musel v roce 1931 potupně odejít kvůli chování neslučitelnému s hodností důstojníka. Tušíte správně, byla v tom žena – Heydrich nehodlal dodržet slib sňatku daný ženě, kterou přivedl do jiného stavu.

Přečtěte si také: Atentát na Heydricha minutu po minutě: Jak přesně probíhala smrtonosná akce odboje?

Z depresí a chmurné nálady Heydricha dostala další žena, kterou si tentokrát vzal. Lina von Ostenová navíc měla dobré známé v nacistických kruzích a Heydricha seznámila s Heinrichem Himmlerem, pravou rukou Adolfa Hitlera. Ještě před nástupem nacistů k moci organizačně schopný Heydrich vytvořil pro NSDAP a SS bezpečnostní a zpravodajskou službu Sicherheitsdienst (SD), v roce 1939 pak byl pod jeho vedením vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA).

Směr Luftwaffe

Těžko říci, kde bral Heydrich čas na létání, nicméně při svém nesmírném vytížení – byl zodpovědný za vnitřní bezpečnost celé třetí říše a stal se i ředitelem Interpolu – složil na začátku roku 1940 ve známé škole stíhacích pilotů Werneuchen severně od Berlína pilotní zkoušky a přesedlal k tehdy nejmocnější německé zbrani, obávané Luftwaffe. Slovo „přesedlal“ je ovšem nepřesné. Heydrich dál zůstával ve všech svých funkcích a pokaždé, když si odskočil do kokpitu messerschmittu, jeho nadřízení včetně samotného Hitlera trnuli, co se stane.

Měli k tomu důvod. Už 13. května 1940 Heydrich z 90 procent zničil Messerschmitt Bf 109E-1 „žlutá 3“, když ho při nepovedeném startu z letiště Stavanger-Sola na jihu okupovaného Norska převrátil na záda. Heydrich se jen lehce zranil na levé noze, letadlo ale skončilo ve šrotu. Nepříliš šikovný pilot nicméně u letecké skupiny ještě pár dnů vydržel, než se vrátil do Berlína, kde už na něj čekal Železný kříž II. třídy.

O deset měsíců později už netrpělivý Heydrich znovu létal, tentokrát u stíhací eskadry I/JG.1, která z letiště Wangerooge na severu Německa kontrolovala nizozemské a severoněmecké pobřeží. I tady havaroval – ve snaze zaparkovat stíhačku při pojíždění zavadil o jiný stroj.

Sestřelený messerschmitt

Podstatně dramatičtější průběh měla další Heydrichova letecká mise. V polovině července 1941 se připojil ke stíhací eskadře II./JG 77, která v té době operovala z tehdy rumunského Bălți (česky Bělce, dnes součást Moldavska), aby se osobně zapojil do útoku na Sovětský svaz. Heydrichův den D měl přijít 22. července, tedy přesně měsíc poté, co Hitler překročil hranice Stalinovy říše.

Ten den se major Luftwaffe a budoucí zastupující říšský protektor v Protektorátu Čechy a Morava nasoukal do svého osobního Messerschmittu Bf 109E-7 označeného starogermánskou runou „S“ značící „Sieg“, tedy „Vítězství“, a zamířil k 60 km vzdálenému ukrajinskému Jampilu. Jeho úkolem bylo společně s dalšími stíhacími piloty zajistit, aby zdejší most přes Dněstr nevyhodili sovětští ženisté do vzduchu.

Němci sice kolem mostu nenarazili na žádnou pěchotu ani sovětské stíhače, zato si jich všimla protiletadlová baterie. Když pak její obsluha zaznamenala zásah jednoho z dotírajících messerschmittů, netušila, že v kokpitu sedí právě Heydrich.

Jeho dvoutunový stroj na tom nebyl dobře a rychle klesal. Heydrich ho otočil zpět k německým liniím, tam už ale nedoletěl. Z messerschmittu nevyskočil, nejspíš se bál, aby nepadl do zajetí, ale se štěstím dosedl na břicho v území nikoho na poli poblíž vesnice Olšanka. Jako zázrakem nezraněný Heydrich se neúspěšně pokusil vrak zapálit, pak se pěšky vydal ke svým.

Komu je souzeno viset, ten se neutopí

Existuje několik verzí toho, co následovalo. Podle nejméně pravděpodobného výkladu, který ovšem později osobně podpořil šéf SS Heinrich Himmler, se Heydrich několik dnů protloukal za německými liniemi. Podle deníku II./JG 77 nicméně Heydricha už po několika hodinách objevila hlídka německé pěší divize. Ať už velitel německé stíhací eskadry postrádal prominentního pilota v řádu hodin nebo dnů, výsledek byl stejný – Hitler zuřil a s okamžitou platností budoucímu protektorovi jakékoliv další bojové lety zakázal.

Mohlo by vás také zajímat: Uspával Heydricha opilý anesteziolog? Na sále byl rozjařený a drze se ptal česky na zuby

Říká se, že komu je souzeno viset, ten se neutopí. Přestože Heydrich nebyl nijak excelentní pilot, neustále přitahoval nehody, a dokonce se nechal sestřelit sovětskou baterií, zemřel nakonec na zranění utržená při atentátu v pražské Libni 27. května 1942. Otázka, jak by se vyvíjely československé dějiny, kdyby se Heydrich nikdy nestal zastupujícím říšským protektorem a výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš spolu s desítkami dalších nemuseli nasadit životy při jeho likvidaci, zůstane navždy jednou z mnoha kapitol alternativní historie.

Zdroj: Historynet.com, Encyclopedia Britannica

Mohli jste minout: Atentát na Heydricha vymyslel generál Moravec jako osobní mstu za popravu kamaráda

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora