Evropské země NATO si mohou poradit s Rusy i bez USA, tvrdí analýza německého magazínu

Nejbohatší muž světa a poradce amerického prezidenta Elon Musk v polovině března šokoval Evropu, když na síti X uvedl, že je pro vystoupení Američanů z NATO. Podle Muska by se Evropa ruské agresi měla bránit sama.

Nad budoucností Severoatlantické aliance, která v dubnu oslaví 76 let od svého založení, se od Trumpova nástupu do funkce vznáší řada otazníků. Na jeho dosavadním jednání je vidět, že evropské problémy jsou mu vzdálené, svou pozornost americký prezident upíná hlavně směrem k Číně.

Studená válka a ruští špioni

Stíhačky, letadlové lodě i ponorky aneb 10 zbraní NATO, ze kterých má Rusko oprávněný strach

Německý magazín Der Spiegel přišel s analýzou, podle které mají evropské země potenciál ruské agresi úspěšně čelit. Analýzu německého magazínu do českého mediálního prostředí přinesl mimo jiné web Novinky.cz.

Evropané mají podle výpočtů německého magazínu k dispozici 6700 bojových tanků, zatímco Rusko jich může nasadit pouze 2900. Evropská část NATO má více než 2300 stíhaček, Rusko podle magazínu necelých 1400. Rozdíl je obzvlášť velký u dělostřelectva - evropské země NATO mají více než 15 400 děl, Rusko pouze 6090.

Zbraně dlouhého doletu vybavené jadernými hlavicemi mají v Evropě pouze Británie a Francie. Mohou být odpalovány z ponorek. Rusové počet atomových zbraní tají, ale předpokládá se, že mají cca 5000 jaderných hlavic. Francie má 290 a Velká Británie 225 jaderných hlavic.

Chuť bojovat a padnout

Rusové ale mají v současné době za sebou větší bojové zkušenosti, které nabrali nejen na Ukrajině. Navíc obyčejní Rusové ve válce spatřují příležitost, jak zabezpečit rodiny, naprostá většina vojáků nyní bojuje za žold.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Deset nebezpečných ruských zbraní, kterých se NATO oprávněně obává

V evropských zemích lidé válku vnímají negativně, ochota jít bojovat není velká. Podle průzkumu agentury NMS Market Research z léta 2023 by šlo vlast bránit pouze 39 procent Čechů. Na průzkum upozornil web iDNES.cz. V roce 2020 o obraně země uvažovalo 51 procent lidí.

Co bude s Tureckem?

Velký problém může v budoucnu představovat Turecko, které má po USA druhou největší armádu v NATO. Země, kde vládne prezident Recep Tayyip Erdogan, se pyšní armádou, kde je v aktivní službě více než půl milionu vojáků. Rakouský vojenský expert Gustav Gressel zdůrazňuje, že není jisté, zda by se turecké síly do přímé konfrontace s Ruskem zapojily.

Zdroje: iDNES.cz a Der Spiegel

Podívejte se také, jak probíhalo jednání ministrů obrany NATO: