EBOLA stále nepochopená: pacient nula i kontroverzní léčba

Odborníci stopovali nákazu až do nejpravděpodobnějšího zdroje – do osmdesátitisícového jihoguinejského města Guéckédou poblíž hranic se Sierra Leone a Liberií, dvou dalších států, kde je ebola nejčastější nákazou. Podle nynějších informací by prvním nakaženým pacientem měl být dvouletý kojenec. Není jasné, jak se nakazil on, problematická hygiena u malých dětí a možný kontakt se zvířecími přenašeči, například netopýry, se však zdá jako nejpravděpodobnější scénář.

Klíčová návštěva rodiny

Původně se odhadovalo, že se pacient nula nakazil až v lednu, guinejský chlapec však zemřel už 6. prosince. Předtím stihl nakazit ještě svou tříletou sestru, svou matku a svou babičku. Všichni zbylí členové rodiny nákaze podlehli nedlouho nato. Za hranice jediné rodiny se nemoc rozšířila poté, co jejich příbuzní navštívili pohřeb celé rodiny, nemoc si pak sebou odnesli domů.

V současné době počet potvrzených obětí nemoci podle Světové zdravotnické organizace přesáhl tisícovku. Lékaři bez hranic však tvrdí, že skutečný počet bude zřejmě vyšší, minimálně v Libérii totiž dochází na kolaps celého systému zdravotnictví a získat přesná čísla je tak problematické.

Světová zdravotnická organizace už minulý týden povýšila nákazu na stejnou úroveň nebezpečnosti, jakou byla minule pandemie ptačí chřipky H1N1 z roku 2009. Připomeňme, že ačkoliv se tuto podařilo udržet relativně pod kontrolou, ve finálním součtu na ni zemřelo minimálně 284 tisíc lidí, dle některých studií operujících s nenahlášenými oběťmi možná až dvojnásobek.

Sérum ZMapp, které je zřejmě jedinou účinnou látkou proti ebole, mezitím míří k prvním pacientům v Africe. Dvojice liberijských doktorů se tak stane čtvrtým a pátým příjemce séra, další by měli následovat. Ne každý však s jeho nasazením souhlasí.

Lék pro Afriku nejistý

Zatímco Světová zdravotnická organizace vzdor původní kritice dala nakonec vývozu séra ZMapp zelenou, Lékaři bez hranic jsou momentálně proti jeho nasazení. Stále dle nich není jasné, nakolik je vlastně účinné a nemá-li u lidí vážné vedlejší účinky.

Zatímco dvojice amerických dobrovolníků, kterým bylo sérum podáno, se úspěšně zotavuje, nakažený španělský duchovní navzdory podání ZMapp zemřel. Svou roli v případě lidí ošetřovaných v Americe a Evropě navíc může sehrát i nadstandardní péče ve špičkových institucích – tedy něco, co je při horší úrovni lékařství i současnému přetížení zdravotnického systému v Africe nemožné.

Otázkou rovněž je, kolik séra bude Amerika do postižených oblastí vůbec moct dodat. ZMapp totiž částečně vzniká uvnitř speciálně geneticky modifikovaných rostlin tabáku, které jako inkubátory reagují na nákazu eboly produkcí lidských imunitních buněk, částečně pak další úpravou získaných buněk v laboratoři.

Proces produkce séra rozhodně není ani snadnou ani rychlou záležitostí, kterou by bylo možné rychle zreplikovat ve farmaceutických laboratořích – prozatím ostatně existuje jediná specializovaná pěstírna pro produkci tabáku, který je zdrojem ZMapp, na další bude třeba ještě dlouho čekat. Producenti ZMapp původně počítali s klinickými testy séra až na konci roku, potažmo až v roce 2015. Teprve dle těchto testů by následovala omezená komerční produkce. Doposud se ostatně zdálo, že více není třeba – od roku 2000 sice došlo už na 15 epidemií Eboly, vyjímaje tu současnou, počty obětí se však u většiny z nich pohybovaly v řádu desítek.

Ladislav Loukota