Silnice zvaná Cesta kostí je vystlaná těly vězňů Gulagu. Zabíjet dokáže i dnes

Polární putování s Petrem Horkým (3) – Cesta kostí.mp4

V letech 1932–53 ji stavěly statisíce vězňů Stalinova Gulagu. Silnice z Jakutsku do Magadanu měří kolem 2 000 kilometrů a prochází jednou z nejchladnějších částí naší planety, kde teploty v zimě běžně klesají k –50 °C. To byl také jeden z důvodů, proč stavbu zaplatily tisíce politických nevolníků svým životem.

Pohřbívat jejich těla do permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, bylo obtížné, nešťastníci proto většinou končili přímo v rozestavěné silnici. Cesta kostí, jak se ruské federální silnici číslo 504 běžně přezdívá, ovšem dokáže zabíjet i desítky let po zrušení posledního tábora sovětského Gulagu. Příčinou je děsivý mráz.

Přečtěte si také: Z extrémní zimy v Jakutsku lidem zamrzají řasy. Podívejte se, jak slaví oteplení na –30°C

Ledové peklo

V roce 2020 se o tom přesvědčila dvojice 18letých ruských mladíků, kteří se rozhodli si cestu kostí projet. Navigace v Google Maps totiž poslala Sergeje Ustinova a Vladislava Istomina na zhruba 420 kilometrů dlouhou část silnice, která se ovšem od 70. let neudržuje a s velkými obtížemi se po ní dá projet v létě – i proto se jí říká stará letní cesta. Z hlediska délky trasy jde sice o zkratku, pokud jde ale o přežití, jde o cestu do ledového pekla. Tato část cesty kostí totiž vede k vesnici Tomtor, jež tvoří spolu s Ojmjakonem a Jučugejem řídce zalidněnou oblast s teplotami klesajícími až k –70 °C.

Když cestujete po cestě kostí, doporučuje se nikdy nevypínat motor auta – nemuseli byste už nastartovat a hrozilo by vám umrznutí. Své o tom ví cestovatel a dokumentarista Petr Horký, který tudy projížděl k ojmjakonskému pólu chladu. „Když už byl náš řidič unavený, jen zaparkoval na prvním příhodném místě, schoulil se na sedadle a na půl hodiny usnul. Pak se protáhl, přidal plyn a ještě v noci dojel do cíle,“ popisuje cestu z Jakutska do Ojmjakonu v dokumentu Polární putování s Petrem Horkým, který můžete vidět každé pondělí ve 20:00 na Prima ZOOM.

Mohlo by vás také zajímat: Více než polovina Rusů považuje Stalina za velkého vůdce, odhalil průzkum

Ustinov s Istominem ale měli smůlu. Větev ležící na zasněžené silnici prorazila chladič jejich bílé Toyoty Chaser, a protože nebyli na extrémní mráz připravení, rychle začali mrznout. Z nějakého důvodu se jim nepodařilo přivolat mobilními telefony pomoc a oheň z rezervní pneumatiky dlouho nevydržel. Čekání na záchranu v teplotě –50 °C se stalo Ustinovovi osudným – když dorazila pomoc, byl už mrtvý a zmrzlý na kost. Jeho druh Istomin jako zázrakem ještě žil, utrpěl ale těžké omrzliny všech končetin.

Zdroj: The Sun

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora