Atentát na Heydricha vymyslel generál Moravec jako osobní mstu za popravu kamaráda

Prima HISTORIE (1) - Heydrich_v2.mp4

Na příběh brigádního generála Františka Moravce se můžeme dívat z mnoha úhlů, ostatně historici v průběhu moderních dějin předložili mnoho verzí jeho života. Jistotou je, že je to příběh vlastence, Čechoslováka, jenž byl postaven před problémy, jejichž řešení se často zdálo být – a vlastně i bylo – beznadějné.

Jakmile si František Moravec uvědomil, že jedinou nadějí pro záchranu malé demokracie, ležící uprostřed moře nepřátel, je „vědět“, to znamená znát stav a záměry nepřítele, vybudoval v několika málo letech zpravodajskou službu takové důležitosti a kvality, že byl schopen nejen informovat nejvyšší představitele Československa, ale i spojence o zásadních momentech pohnutých dějin 20. století.

Přečtěte si také: Hitler bleskově obsadil Československo a uháněl do Prahy. Snědl tam prezidentovi večeři

Právě Moravcovi poskytoval neocenitelné služby agent s krycím označením A-54 Paul Thümmel, jeden z nejlepších vyzvědačů druhé světové války. Byl to také Moravec, kdo těsně před obsazením zbytku Československa v březnu 1939 dokázal přemístit profesionální jádro československé zpravodajské služby do exilu a v jehož hlavě se zrodila myšlenka atentátu na Reinharda Heydricha. Naopak sporným krokem, za který je kritizován, bylo varování, jež vedlo k částečné mobilizaci v květnu 1938, kdy tím měl nacistickému Německu odkrýt nástupní plány československé armády.

Pražský kat

V září 1941 Adolf Hitler propustil stárnoucího a nerozhodného říšského protektora Konstantina von Neuratha a nahradil ho mužem o dost spolehlivějším, šéfem říšské bezpečnostní služby RSHA a jedním z vysokých velitelů SS Reinhardem Heydrichem. Jakmile se 29. září 1941 nový protektor ujal vlády, vyhlásil stanné právo, nechal zatknout ministerského předsedu generála Aloise Eliáše a také rozkázal zastřelit dva české generály Josefa Bílého a Huga Vojtu, zakladatele odbojové organizace Obrana národa.

Zpráva o popravě generála Bílého se Moravce osobně dotkla. „Byl to člověk, pod kterým pět let sloužil na vojenském velitelství Praha, vzniknul mezi nimi vztah doslova přátelský a on nedokázal okupační moci zapomenout, že jeho a další vojenské činitele nacisté popravili a rozhodl se ránu oplácet ránou,“ vysvětluje v dokumentu Prima HISTORIE na CNN Prima NEWS historik Vojenského historického ústavu Karel Straka.

Nebylo to ale bez rizika. „Heydrichův život nás přijde draho. Řekl jsem to Benešovi, který pečlivě naslouchal mému zvažování všech důsledků, a potom prohlásil, že jako vrchní velitel činí rozhodnutí, že tato akce, která nás bude stát české životy, je přesto pro dobro země nutná. Dal mi rozkaz, abych ji provedl,“ vzpomínal na okolnosti osudového rozhodnutí František Moravec ve svých pamětech s názvem Špión, jemuž nevěřili.

Mohlo by vás také zajímat: Nejhorší den republiky: 14. březen 1939. Ztráta Slovenska, Hácha u Hitlera i předčasná okupace

Atentát na Reinharda Heydricha nakonec v Praze provedla 27. května 1942 skupina parašutistů vyslaných z Anglie, nacisté v odvetě zabili kolem 1300 obyvatel protektorátu. František Moravec se po válce dostal do hledáčku komunisty ovládaného ministerstva vnitra a jeho vyšetřování zastavil až prezident republiky Edvard Beneš. Moravec se ještě v roce 1947 stal prozatímním velitelem 14. divize v Mladé Boleslavi, po změně režimu ale na nic nečekal a podobně jako v roce 1939 odešel do exilu.

Zdroj: ÚSTR, VHÚ, František Moravec: Špion, jemuž nevěřili, Praha 1990

Podrobnosti k atentátu na Heydricha najdete tady:

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom