Čeští vědci chtějí čipovat trávu. Má nás to zachránit před změnou klimatu!
Vědci vyvinuli DNA čip, který zrychlí šlechtění odolných trav!
Rychlejší šlechtění nových odrůd trav, které budou odolnější vůči klimatickým změnám, by měl umožnit DNA čip vyvinutý olomouckými a australskými vědci. Nové odrůdy trav by mohly v budoucnu zmírnit dopady horka, sucha a extrémních mrazů na zemědělskou produkci i krajinu, řekl novinářům Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci.
Vyvinutý čip, který tvoří sklíčko s několika tisíci kousky dědičné informace rostliny, lze použít pro čtení DNA kostřav, jílků a kříženců těchto dvou druhů trav. Vědci díky nové metodě dokážou zjistit, kolik a jaké dědičné informace zdědil kříženec trávy z kostřavy a kolik z jílku, což je podle Doležela velmi důležité.
Bez čipů už to nepůjde
Zatímco jílky, které chovatelé používají jako krmivo pro dobytek, se špatně vyrovnávají se suchem, horkem a mrazem, tak nutričně méně hodnotné kostřavy patří mezi odolné traviny. Pro pěstitele je proto ideální kombinace těchto dvou travin, která bude vhodná jako krmivo a zároveň se snadno vyrovná s výkyvy počasí.
Tuzemští odborníci začali kostřavy a jílky křížit už v 70. letech minulého století ve šlechtitelské stanici v Hladkých Životicích. Šlechtění klasickými metodami, kdy se vybírají vhodné rostliny z několika tisíc pěstovaných jedinců, ale dosud zabralo dlouhé roky. Nová metoda umožňuje předem vybrat vhodné rostliny podle zvolených parametrů, takže šlechtění bude výrazně rychlejší.
"Šlechtění tradičními metodami se blíží svému limitu. Využíváním molekulárních metod se významně zvyšuje efektivita šlechtění a současně zkracuje doba šlechtění nové odrůdy. A to by bez spolupráce s olomouckými vědci nebylo možné," podotkl hlavní šlechtitel Vladimír Čech.
Podle vědce Davida Kopeckého díky DNA čipu mohou vzniknout nové odrůdy trav, které se budou umět lépe adaptovat na změny podnebí. Tráva, která v Česku pokrývá dvakrát větší plochu než orná půda, přitom patří mezi důležité rostlinné druhy. "Každý řízek nebo steak, který sníme, začíná u trávy, kterou spasou krávy," upozornil Kopecký. Tráva také zadržuje vodu v krajině, brání erozi půdy, stabilizuje klima a plní estetickou funkci.
ČTK