Bezpečná Afrika – aneb toulky Marokem, Tunisem a Egyptem

Maroko – královská města, poušť a nádherné hory

Maroko dnes bezesporu patří k neklidnějším a nejbezpečnějším zemí severoafrického regionu. Je to dáno mimo jiné i tím, že většinovými obyvateli jsou zde starousedlí Berbeři a vládnoucí král Mohamed VI. ctí tradice a udržuje politické i obchodní vazby na Evropu a zvláště Francii.

V Maroku je toho hodně k vidění. My se soustředíme na královská města Marrákeš a Fes, hory Vysokého Atlasu, pouštní duny Erg Chebi a římské ruiny Volubilis.

Tak zvaných „královských měst“ můžeme v Maroku navštívit hned několik. Patří mezi ně Rabat, Meknes, Fes a Marrákeš.

Královská města Marrákeš a Fes jsou neodmyslitelně spjata s tradičními řemeslnými tržišti (tzv. souky) a hlavně koželužnickými dílnami. Rázovitá atmosféra středověkých měst zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO láká k „pravé a nefalšované cestě do středověku“. Centrem veškerého turistického dění v Marrákeši je náměstí Djemaa El Fna, které po ránu působí trochu ospale, ale v průběhu odpoledne a večera se to změní. Naplní se stánky s občerstvením, tanečníky, hráči na strunný nástroj gimbri, divadelníky a akrobaty. Na turistu tu působí pestrá směsice pachů, smradů, vůní, zvuků, světel a všudypřítomných dotěrných obchodníků. Město samotné bylo založeno již v 11. století a od samého začátku stálo na křižovatce obchodních cest. Přicházely sem karavany ze Sahary a z Vysokého Atlasu.

Jdi za smradem

I když největší koželužny s nejdelší tradicí najdeme ve Fesu, tak i zde se po léta neměnnými postupy zpracovávají kůže, barví se a šijí se z nich předměty denní potřeby i turistické suvenýry. Najít koželužny může být ve spleti křivolakých uliček problém. Nejlepším orientačním prostředkem je pronikavý a intenzivní smrad, jenž se kolem nich šíří. V procesu zpracování kůží se totiž stále používá holubí trus a ten nesnesitelně páchne.

Druhým hojně navštěvovaným královským městem s mnohasetletou tradicí zpracování kůží, dřeva, zlata, stříbra a arganového oleje je Fes. Město založil v roce 789 Moulay Idriss I. Prodírání se davy turistů má své kouzlo. Člověk si připadá jako v Babylonu při zmatení jazyků. Obchodníci na nás pokřikují povětšinou anglicky nebo arabsky, zatímco kolem sebe slyšíme francouzštinu, angličtinu, němčinu, maďarštinu, ruštinu i všudypřítomnou japonštinu. Turista jistě ocení barevně značené okruhy nejčastěji chozených prohlídek. Většina z nich vede kolem hrobky Moulaye Idrisse II., medres Bou Inania a El Attarin až k populárním koželužnám. Tradice a postupy zpracování kůží se ve zdejším koželužnickém cechu předávají z otce na syna od 16. století. S kůžemi tu tak pracuje něco málo přes 400 rodin. Nejhezčí pohled na město je z malého návrší od Merenidských hrobek.

Římané

Hledáte pozůstatky římského osídlení na území Maroka? Pak nesmíte minout ruiny římského města Volubilis stojící nedaleko dalšího královského města Meknes. Město bylo založeno někdy v průběhu 3. stol. př. n. l. a Římané oblast získali o 400 let později. Právě z tohoto období pocházejí zříceniny, baziliky, další chrámy a vítězný oblouk. Římané ztratili vládu nad městem koncem 3. století, kdy jej obsadily místní kmeny. Od 11. století pak město chátralo. Přesto se zdejší ruiny zachovaly v nebývalé kráse a město bylo v roce 1997 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Maroko je známé a populární i mezi milovníky vysokohorské turistiky. Hory Vysokého Atlasu lákají k různě dlouhým túrám a přechodům. Většina turistů neomylně zamíří do oblasti nejvyššího vrcholu Maroka Džabal Tubkalu (4167 m). Jedná se nejen o nejvyšší vrchol země, ale i o nejvyšší kopec v celé severní a západní Africe. Nejbližší vyšší kopec Ras Dašen (4550 m) se nachází až v Etiopii. Samotný výstup na vrchol Džabal Tubkalu není technicky náročný a pod kopcem se nacházejí hned dvě turistické chaty, kde je možné přespat a najíst se. Pokud si nejste jisti pohybem v horách, můžete si najmout některého z místních průvodců. Ten vás na kopec dovede. Věci vám navíc mohou vynést muly.

Na jihu Maroka se při hranicích s Alžírskem rozprostírá nedozírná kamenitá poušť s občasnými písečnými dunami. Nejznámější z nich jsou nejspíš písečné duny Erg Chebi nedaleko městečka Merzouga, které se díky pořádání významných závodů vč. Severoafrické rallye a bohatým nalezištím minerálů a zkamenělin stalo skvělým výchozím místem pro různé dlouhé výlety do pouště. Na hřbetech velbloudů se můžete vypravit třeba jen na několik hodin mezi duny nebo vyrazit na několik dní s přespáním ve stanech pod oblohou plnou hvězd. Navíc se zdejší duny při západu slunce barví do ruda. Tento romantický zážitek byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Tunisko – historie, moře a poušť

Hledáte exotickou destinaci s bohatou historií a nádechem „dobrodružství“, kam nejezdí úplně každý? Podobně jako u Maroka se jedná o bývalou francouzskou kolonii. Kráčela tudy nejen africká, ale i evropská historie. A i když v Tunisku jsou dnes oblasti, kam se běžným turistům nedoporučuje jezdit, je zde celá řada bezpečných míst, která byste při své návštěvě neměli minout.

Výlet do pouště na velbloudech a v džípech nabízejí všechny africké země a ať již jste v Tunisku, Maroku, nebo v Egyptě, rozhodně byste si je neměli nechat ujít. Na jihu Tuniska se nachází malebné městečko Matmata s typickými kamennými domy původních obyvatel. Dříve se zdejší obyvatelé živili pěstováním oliv. Ovšem světový věhlas dodal Matmatě v roce 1976 Geoge Lucas, když tu natočil exteriéry ke svému filmu Star Wars: Epizoda IV. – Nová naděje. Ticho, noci plné hvězd a všude kolem jen písek nebo nedozírná kamenitá hamada. To jsou tuniské pouštní oblasti. Jednou z vyhlášených oblastí, kde se takové výlety pořádají, se nachází nedaleko města Tozeur. Zdejší oázová oblast leží mezi solnými jezery. Největší z nich se nazývá Chott el Jerid. Ve zdejších oázách se pěstují datle, jež bývají považovány za vůbec nejlepší v celém Tunisku. Dostupnost celé oblasti navíc výrazně zlepšuje letiště ve městě Tozeur. Letecké linky sem létají z Paříže, Tunisu a letoviska Djerby.

Ve výčtu zajímavých turistických míst jistě nesmí chybět Kartágo. Jeho založení spadá do roku 814 př. n. l. Není od věci připomenout, že se jednalo o jedno z nejvlivnějších měst starověku. Právě odtud vyrazil dnes již legendární Hannibal se svými 59 000 muži na své vojenské tažení proti Římu. Milovníci této části historie jistě ocení ruiny starého města a muzeum.

Další tři tuniské destinace nejspíš ocení milovníci písečných pláží, chladivých mořských vln, tradičních historických center měst a tržišť. Sadi Bou Said je město stojící na skále nedaleko Kartága. Zdejší přístavy byly vždy dokonale chráněné. Ne nadarmo se tak Sadi Bou Said stalo nejstarším starověkým chráněným přístavem v Africe. Zdejší bílo-modré domy a tržitě uprostřed historické mediny (středu města) vytvářejí neopakovatelnou atmosféru.

Letovisko Hammamet leží na východním pobřeží Tuniska u paty velkého poloostrova Cap Bon. Stará část města (tzv. medina) pocházející z 10. století v sobě ukrývá rušné tržiště a všímavý návštěvník v ní nejspíš najde zašlé orientální kouzlo původní rybářské vesničky. Nové město Hannamet Yasmine bylo postaveno teprve nedávno a v podstatě se jedná jen o komplex hotelů a restaurací.

V Gabešském zálivu se nachází ostrov Djerba. Původně zde žil národ Berberů, který obchodoval s rozličným zbožím a lidmi. Dnes se jedná o vyhledávanou turistickou destinaci s nádhernými romantickými plážemi a hotelovými komplexy.

Egypt – země faraonů a dávné historie

Do Egypta se v poslední době jezdí hodně do hotelových resortů k moři a za potápěním. Nicméně Egypt nejsou jen uzavřené hotelové komplexy s dokonalými all inclusive službami. Egypt má totiž za sebou dlouhou historii spojenou s jednou z nejstarších civilizací, před jejímiž znalostmi, dovednostmi a odkazem i dnes zůstává rozum stát.

Většině z nás se jistě vybaví tak trochu „profláknuté“ pyramidy v Gíze, známé také pod názvem Gízská nekropole. Celá archeologická lokalita se nachází v bezprostřední blízkostí egyptského hlavního města Káhiry. Celému komplexu dominují tři pyramidové komplexy a tzv. Velká sfinga. Význam celé lokality dokládá i fakt, že gízské pyramidy patří mezi sedm divů světa a v roce 1979 se navíc dostala na seznam světového dědictví UNESCO. A i když sem proudí davy turistů, je návštěva tohoto místa neopakovatelným zážitkem. Kromě nepřehlédnutelných pyramid zde můžeme obdivovat i monumentální Sfingu. Rozměry Sfingy jsou opravdu obdivuhodné. Na délku měří 74 m, široká je 19 m a výška dosahuje 21 metrů. Jedná se o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene v Egyptě. Stáří i účel sochy jsou stále předmětem vášnivých odborných debat a sporů. Jedna skupina badatelů tvrdí, že byla socha vysochána někdy kolem roku 3000 př. n. l. Druzí razí teorii, že se tu objevila mnohem dříve a nejčastěji uvádějí údaj 15 000 let př. n .l.

Neméně zajímavostí nabízí i nedaleká Káhira. V egyptském hlavním městě je toho opravdu hodně k vidění. Připomeňme např. Káhirskou věž, citadelu, mešitu Mohammeda Aliho nebo třeba Egyptské muzeum, jež ukrývá řadu artefaktů včetně legendární masky faraona Tutanchamona.

Kult smrti a božského původu egyptských vládců se vine dějinami Egypta jako červená nit. Kromě již zmíněných pohřebišť v Gíze zde najdeme celou řadu dalších a mezi nimi např. Karnak a Luxor. Dnešní město Luxor se nachází na místě starověkého Vesetu (v řečtině Théby) a velmi často je označováno jako „největší muzeum světa pod širým nebem“. Celý chrámový komplex Karnaku a Luxoru je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Na výstavbě se chrámového komplexu v Karnaku se od roku 1950 př. n. l. podílelo 10 faraonů. Přímo v Luxoru dnes můžeme navštívit Luxorské muzeum, Muzeum mumifikace, Luxorský chrám nebo třeba Memnonovy kolosy.

Nejspíš z jiného důvodu než Karnak a Luxor vznikal neméně zajímavý chrámový komplex v Abú Simbel. Jedno staré a okřídlené francouzské přísloví praví: „Za vším hledej ženu.“ Je veřejným tajemstvím, že faraon Ramsses II. nechal tento komplex na břehu Násirova jezera vystavět někdy ve 13. století př. n. l. ve snaze zapůsobit na svou ženu Nefertari.

Další pohřebiště egyptských panovníků a vlivných šlechticů se nachází v tzv. Údolí králů. Zdejší hrobky se datují do období mezi 16. a 11. stoletím př. n. l., což odpovídá 18., 19. a 20. dynastii. Nachází se na západním břehu řeky Nil v samém srdci tzv. thébské nekropole nedaleko Luxoru.

Egypt je bohatý na naleziště různých zkamenělin a vedle např. Maroka platí za nejzachovalejší paleontologickou lokalitu na světě. Ve Fajjúmské oblasti v poušti u hory Guhannam najdeme tzv. Údolí velryb nebo chcete-li Wadi Zeuglodon. Palentologicky ojedinělá lokalita, na níž bylo nalezeno 250 pozůstatků koster předchůdců dnešních velryb, byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Dodnes jsou tyto zkamenělé zbytky koster prehistorických tvorů dobře vidět. V písku se kromě jiného nachází nespočet žraločích zubů.

Text: David Hainall