19. října 2016 05:00

VIDEO: V boji proti stromům trávy kdysi vyvinuly ničivou zbraň – schopnost hořet. Dívejte se na Primě PLAY

Trávy před osmi miliony let začaly ovládat planetu. Proč se tak stalo, zjistíte v dokumentu Zelená planeta na Primě PLAY.

Trávy jsou nejpodceňovanější, ale možná nejdůležitější rostlinný typ ze všech – podmanily si zbytek rostlinné říše, vymodelovaly tvářnost naší planety a v podobě obilí napomohly vzniku lidské civilizace. Díky schopnosti hořet a rychle se pak obnovit začaly trávy před osmi miliony let vytlačovat stromy. Díky tomu se Země proměnila v hořlavou planetu, kde stromy měly jen malou šanci přežít. Jaké zbraně si trávy vytvořily, uvidíte v dokumentu Zelená planeta na Primě PLAY.

Před stovkami milionů let po celou éru dinosaurů dominovaly na Zemi lesy. Bylo tak teplo, že se lesy rozšířily na většinu planety včetně Arktidy a Antarktidy. Vítejte na planetě stromů. Izolované pozůstatky těchto rozsáhlých lesů existují dodnes – mlžný les Kasigau roste uprostřed suchých plání v Keni. Je zahalen v mlžných mracích a je téměř stejný jako v pravěku. Zemi tehdy dominovaly lesy, protože dřevní hmota jim umožňovala růst stále výš a vystavovat se slunečnímu světlu, které všechny rostliny potřebují k životu.

Při pohledu na zem v lese Kasigau pochopíme, jak stromy zastiňovaly vše ostatní. Přesto tu není úplné přítmí. Na lesní podloží pronikají svazky paprsků slunečního světla, které vytvořily útočiště pro nový rostlinný typ – takový, který pak zaútočil na stromy.

Trávy prozradil trus dinosaurů

Identitu tohoto vyzyvatele vědci odhalili díky dinosaurům, respektive díky jejich koprolitům, tedy zkamenělému trusu. Pod mikroskopem se ve vzorku trusu starém 66 milionů let podařilo najít fragment rostlinné čeledi, kterou vědci nečekali – trávy. Byl to důkaz vůbec první existence trávy podobné rýži. Z této původně skromné trávy se časem stala jedna z nejdůležitějších sil naší planety.

Dokument Zelená planeta sledujte na Primě PLAY.

Před 65 miliony let dinosauři vyhynuli v důsledku pádu asteroidu o průměru 10 km. Trávy přežily, čekala je ale jejich vlastní krize. Souviselo to s ovzduším, které se z překvapivých příčin měnilo. Vzduch obsahuje CO2, tedy plyn, který rostliny potřebují k dýchání. V době před 50–30 miliony let začalo tohoto plynu ubývat – a to ohrozilo všechny rostliny. Krize nastala v souvislosti s vyvrásněním horstev, jako je Himálaj.

Nově obnažené horniny byly odplavovány vodou a některé minerály skončily v moři. Nasávání CO2 ze vzduchu spolu s minerály vedlo ke vzniku zcela nového typu horniny – vápence. Před asi 30 miliony let hladina CO2 klesla na šestinu dřívějšího stavu. Bez dostatečného přívodu oxidu uhličitého bojovalo mnoho rostlin včetně trav o přežití.

Méně CO2 zvládly trávy na výbornou

V zoufalých časech nouze ale evoluce přichází na nejdůmyslnější řešení. Trávy si tak z této krize udělaly příležitost pro sebe. Například ozdobnice čínská, která je také známá jako sloní tráva (Miscanthus sinensis) patří k nejrychleji rostoucím rostlinám na světě – denně vyroste až o čtyři centimetry. Zběsilé tempo růstu je možné díky fenomenálnímu vynálezu, který trávy vyvinuly právě před 30 miliony let. Nové trávy ve svých listech vybudovaly obdobu turbodmychadla – jde o speciální buňky nasávající a koncentrující oxid uhličitý. Trávy díky tomu tehdy získaly před ostatními rostlinami náskok.

Na světě ale dál dominovaly lesy – pokles hladiny CO2 totiž přežily i obrovské lesy. Utlačovaný druh – tráva – tak vyvinul novou účinnou zbraň. Před osmi miliony let se změnilo podnebí a většina Země byla mnohem sušší než kdykoliv předtím. To byl okamžik, na který trávy čekaly. Vyvinuly si vlastnosti, díky kterým se staly mimořádně hořlavými. V době sucha byly jako křesadlo a sud prachu – potřebovaly už jen jiskru.

Požár jako zbraň

Tráva hoří zvláštním způsobem, který ničil její nepřátele. Travní nebo stepní požáry se totiž liší od všech ostatních. Vědci zjistili, že nejžhavější sekce travního požáru není přímo na trávě, ale asi 1 metr nad ní – teplota tam převyšuje 360 stupňů. Tráva chytá mnohem rychleji než jiné rostliny a při hoření se rychle mění na těkavý plyn. Ten stoupá vzhůru a je žhavější, než sama tráva. Kvůli tomu požár trávy patří mezi nejrychlejší a nejzuřivější přírodní požáry – jde v podstatě o rychle se pohybující ohnivou stěnu.

Trávy přitom mají skvělou schopnost požár přežít – jsou proti ohni nejodolnější rostlinou na Zemi. O tom se ostatně mohl přesvědčit každý, kdo někdy „vypaloval trávu“. Díky zapouzdřeným stéblům ukrytým pod zemí se po dvou týdnech tráva znovu zazelená. Regenerace trav tak probíhá mnohem rychleji než u stromů zasažených požárem. Díky tomuto náporu začaly stromy před miliony let prohrávat – na tahu byla tráva, která postupně dobývala území, jež kdysi patřila stromům.

Rozšíření trav udělalo ze Země hořlavou planetu. Samozápalný svět mnohokrát zažil shoření milionů stromů. Na stovky tisíc let zastřel oblohu černý popel. Pro stromy to byla apokalypsa. Tvář planety se začala měnit. Trávy ale dokázaly významně proměnit i složení živočišné říše. Jak to provedly, můžete vidět v dokumentu Zelená planeta na Primě PLAY.

(mih)

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom