Zázračné bambusy: trávy, na kterých stojí Asie
Nebýt bambusu, Čína by se nikdy nestala velmocí. A taky by tam nemohli rafinovaně mučit lidi...
Bořiči mýtů v jednom ze svých dílů dokázali, že bambusové stéblo dokáže prorůst tělem pevně přivázaného člověka. Toto brutální mučení je ale jen extrémním způsobem využití této rostliny. Mnohem častěji ji najdete mezi pochutinami, ze stébel se staví lešení, domy, vyrábějí zbraně a listy slouží dobytku jako podestýlka. Bez bambusů by nebyla Asie Asií. Co jsou bambusy zač?
Když se řekne bambus
Bambus je svým vzrůstem poněkud neobyčejná tráva. Patří do čeledi lipnicovovitých, kam spadají i trávy českých luk a pastvin. Už v minulosti nejen vědce zaujala extrémní rychlost jeho růstu – až 1 metr za 24 hodin. Kvetení bambusů je v některých aspektech velkou neznámou. V roce 919 a 1114 masivně rozkvetl čínský bambus Phyllostachys bambusoides. Znáte nějakou jinou rostlinu, která má periodu mezi kvetením 195 let? Odborníci popsali více než 1400 druhů bambusů rostoucích od úrovně hladiny moří až po výšku téměř 4000 metrů. Představit si Asii bez bambusu je podobné, jako chtít po pravověrném Čechovi, aby si si představil svou vlast bez piva.
Bambusové lešení
Jak chutná bambus?
Na tuhle otázku by asi nejlépe odpověděla panda velká (Ailuropoda melanoleuca) – ne nadarmo se jí kdysi česky říkalo medvěd bambusový. Ovšem panda není jediný gurmán vyhledávající bambus, byť z hlediska množství jde o strávníka nejnáročnějšího. Bambusové výhonky jsou pochutinou od Japonska přes Filipíny až k Indii. Jejich podávání na košících spletených z bambusových lístků je jen třešničkou na dortu. Chuť bambusu je otázkou jeho přípravy. Vařený do křehka připomíná chřest, dušený se zázvorem získává pikantní, ostře asijskou chuť. Koupit se dá nakládaný jako sladkokyselá zelenina či prohnaný destilační nádobou. A jako součást zeleniny do polévky v Barmě... nebyl zrovna vybranou lahůdkou.
Bambusová pálenka i bambusové víno – gastronomické možnosti bambusu jsou nevyčerpatelné. Na Papui Nové Guinei pečou domorodci v bambusových stéblech obrovské netopýry – kaloně. Recept je jednoduchý. Vyvrženého jedince nacpete do trubky, tedy těla stébla mezi uzavřená kolínka, a zahrabete do žhavého popela. Jakmile začne dřevnaté stéblo prohořívat, je kaloň hotov. "Mladé bambusové výhonky disponují bohatým zdrojem živin, které mohou mít zdravotní přínosy včetně antioxidačních a protirakovinných účinků," píše výzkumný tým vedený profesorem Nirmalem Chongtamem z katedry botaniky Panjab University. V Číně se bambus jí už déle než 2500 let a vypadá to, že nejnovější vědecké výzkumy z něj udělají moderní zdravou potravinu 21. století, a to díky obsahu potřebných látek, jako je mangan, zinek, selen, chrom či železo. Takže s chutí do bambusu!
Zbytky bambusových transparentů Zdroj: Topi Pigula
Bambus jako zbraň
Bambusové oštěpy a šípy byly známy od starověku. Ve 20. století poznali nášlapné bambusové pasti na vlastní kůži američtí vojáci ve Vietnamu. Princip byl jednoduchý a účinný. Do jámy v zemi se zakopaly přiostřené kůly zamazané výkaly, které zanesly do rány dostatek bakterií pro vznik infekce. Občas se do ní ještě přihodila kobra. Vietkong využíval k vyřazení Američanů z boje různé typy sklopek a propadel se zašpičatělými bodci. "Dobře přiostřený bambus je ostřejší než jehla," říká zbraňový expert John Hilliker.
Bambusový les Zdroj: http://pixabay.com
Jeho vysvětlení bambusových pastí je jednoduché. Zraněný muž byl nejen vyřazen z boje, ale bylo nutno několika dalších lidí, kteří zajistili jeho přepravu do bezpečí nebo alespoň k ošetření. Pasti byly sklapovací i vystřelovací. A z jednoho jediného materiálu, kterého bylo všude dostatek. Půjdeme-li proti proudu času, na bambusové zbraně budeme narážet neustále. Od válek v Kambodži, Koreji či Vietnamu ve 20. století přes boje čínských dynastií až po samurajské Japonsko. Tam jsou dodnes bambusové meče tréninkovými nástroji milovníků bojových umění. A i dnes mistři dokážou tyto "neletální" zbraně použít se smrtelnou účinností. Před časem se tým Bořičů mýtů pokusil pomocí figuríny z balistického gelu dokázat či vyvrátit zvěsti o brutálním asijském mučení, spočívajícím v prorůstání tvrdých bambusových stébel odsouzencovým tělem. V rámci pokusu zjistili, že tento mýtus vyvrátit nelze. Rychle rostoucí špičatá stébla skutečně měla schopnost zavrtat se do nešťastníkovy kůže a prorůstat vzhůru trupem.
Alej bambusů Zdroj: Topi Pigula
Bez bambusu by nestála Asie
Vidět bambusové stvoly, jak podpírají rostoucí mrakodrapy v bohatém Hong Kongu či hotelový komplex v diplomatické čtvrti bangladéšské Dháky, je zajímavý zážitek. Člověk si uvědomí, že stvoly o síle lešenářských trubek jsou trávou a přesto nepraskají. S hlavou zvrácenou do výšin vidíte stovky bambusových tyčí podpírajících další a další patra. Z bambusů se dělají studánky, střešní tašky, nábytek i zdi obytných budov.
Bambusy v Darjeelingu
Kolem projde pouliční prodavačka a polovina stvolu jí slouží jako vahadlo, na němž přenáší košíky s ovocem. "Něco tady mám," usmívá se vietnamský muž sloužící jako převozník v deltě Mekongu a občas si přivydělávající jako průvodce. Jeho nedostatky v angličtině bohatě vyvažuje zručnost. Během chvíle z lístků okolo rostoucích bambusových keříků vykouzlí originální origami. Tu květ, a vzápětí luční kobylku. Bambus je možná stále nedoceněnou rostlinou. Je velmi pravděpodobné, že i při dalším technologickém rozvoji se stále – ať už v kuchyni, nebo ve válce – budeme potkávat s "takovou rychle rostoucí" trávou.