Hadi lovící ve smečce, vychytralí ptáci i vydry o velikosti člověka. Zázračná planeta II na Prima ZOOM

Divoké páření extrémně vzácného levharta sněžného v Himálaji, nesmělé pokusy mláďat chápanů zvládnout složitou akrobacii, galapážští hadi lovící ve smečce leguány nebo válka se špačky, kteří jen Řím denně bombardují až 10 tunami svých výkalů. Dokumentární série BBC Zázračná planeta II nabízí pohledem nejpočetnějších obyvatel Země – zvířat a hmyzu – alternativu k drastickému faktu, že mezi lety 1970–2012 se celosvětově snížila hojnost obratlovců až o 58 procent. Dokument v produkci a s komentářem Sira Davida Attenborougha Zázračná planeta II uvidíte od 23. září na Prima ZOOM.

Když v roce 2006 filmaři britské BBC představili světu první sérii cyklu Zázračná planeta, vytvořili v přírodovědných dokumentech precedens. Nejen v kvalitě, ale i v nákladech na výrobu. Přesně o deset let později odvysílala BBC šest dílů druhé série a opět slavila úspěch – šestidílnou sérii vidělo před koncem loňského roku 12 milionů Britů, a jde tak o historicky nejsledovanější dokument v Británii.

Vedle unikátních záběrů se na úspěchu Zázračné planety II podílela i hudba oscarového skladatele fimových melodií Hanse Zimmera (Lví král, Gladiátor, Piráti z Karibiku, Dunkirk a desítky dalších filmů).

Seriál je rozdělený do šesti tematických dílů s bonusovým "making of" na konci.

Ostrovy

Na Zemi jsou stovky tisíc ostrovů a každý z nich představuje miniaturní svět. V zápasech o přežití, které se v těchto odlehlých krajinách odehrávají, se odrážejí změny, jimž musí čelit veškerý život na Zemi. Velikost ostrova má obrovský vliv na osud obyvatel, kteří ho obývají.

Ostrov Komodo v Indonésii je domovem obřích varanů. Měří tři metry a váží úctyhodných sedmdesát kilogramů. Jsou to nejmohutnější ještěři na planetě. Na ostrovech se velcí predátoři obvykle nenacházejí, přesto zde už víc než čtyři miliony let vládne varan komodský.

Na první pohled to vypadá, že tento relativně malý ostrov (390 km²) nedokáže takové obry uživit. Plazi ale mají proměnlivou tělesnou teplotu, takže potřebují pouze jednu desetinu toho, co spořádá teplokrevný dravý savec. Jedna hostina tak vystačí varanovi na měsíc.

Zázračná planeta II vás zavede i na nejstarší ostrov světa Madagaskar, panamský ostrov Eskudo de Veraguas, na známé Galapágy, Seychelly a Vánoční ostrov v Indickém oceánu nebo ostrov Zavodovski ležící „na dohled“ Antarktidy.

Pohoří

Na světě najdete pouze čtrnáct hor, které přesahují výšku osm tisíc metrů, a všechny se nacházejí v Himálaji. Pohoří, které ovládá krutá zima a které neustále bičují vichřice a sněhové bouře, patří k nejnehostinnějším místům na zemi. Přesto tu žije řada pozoruhodných zvířat, mezi nimi kraluje levhart sněžný, jehož životní návyky kamery dosud zachytily jen výjimečně.

Najít a natočit některého z odhadovaných 3500 exemplářů této šelmy byl kousek kombinující horolezecké a filmařské dovednosti s notnou dávkou štěstí. Vždyť na 100 km² velehor připadají přibližně čtyři levharti sněžní.

Filmaři ale obdivuhodným způsobem zachytili i kozorožce na extrémně strmých svazích hor Arabského poloostrova, orla skalního v Alpách, medvěda hnědého v severoamerických Skalnatých horách nebo kolonie plameňáků v Andách.

Džungle

Džungle pokrývá méně než šest procent povrchu Země, ale najdete v ní polovinu všech rostlin a zvířat na světě. Svět džungle komplikovaný. Spletité trojrozměrné ekosystémy existující na základě bujné tropické vegetace. Devadesát procent zdejších zvířat prožije celý svůj život nahoře ve větvích a každé z nich si musí najít vlastní způsob, jak se o sebe postarat.

Chápani využívají svůj ocas jako pátou končetinu – než se ale naučí hbitým skokům v třicetimetrové výšce, dožije se jich dospělosti jen třetina. V džunglích Ekvádoru je konkurenční boj nejostřejší. Jenom kolibříků tu žije víc než stovka druhů a všichni spolu soupeří o nektar. Každá rostlina ho má v sobě v daný okamžik jen malé množství, takže kdo dřív přijde, ten dřív pije.

Zaplavené džungle na pobřeží Brazílie ukrývají podivuhodné druhy zvířat – největšího hlodavce na Zemi, kapybaru, téměř slepé delfínovité inie nebo vydry obrovské velké jako člověk. V džungli se neustále odehrávají nenápadná dramata – například když samec malé žáby rosněnky Valeriovy odhání od vajíček vosu, která se specializuje na jejich pojídání.

Pouště

Představte si svět, ve kterém stoupají teploty na 50 stupňů celsia, v němž neuniknete slunci, větru ani prachu a kde není prakticky žádná potrava ani voda. Tyto podmínky panují v jedné třetině krajin naší planety. Lvi lovící v nejstarší pouští světa – Namibu, podivní ptáci flétňáci, kteří si kousky masa věší na ostny kaktusů, aby na ně nedosáhli mrchožrouti nebo armáda sarančat vydávající se na smrtící pochod z vyprahlého jihu Madagaskaru – ti všichni dokázali v extrémních podmínkách pouští najít životaschopnou strategii.

Pláně

Celou čtvrtinu povrchu země pokrývá jedna jediná významná skupina rostlin. Jsou prakticky nezničitelné a některé druhy dokážou poporůst až o půl metru denně. Jedná se o traviny a svět, který vytvářejí, je jedinečný – na travnatých pláních se shromažďují největší skupiny zvířat na světě.

Největší travnatá pláň na Zemi, pás euroasijských stepí, se táhne přes jednu třetinu naší planety. Je domovem svědka doby ledové, sajgy tatarské. V deltě jihoafrické řeky Okawango se pohybují stáda buvolů kaferských čítající až 2000 jedinců. Statný býk může vážit 900 kilogramů, tedy stejně, jako pětice lvů, kteří se ho snaží ulovit.

Na evropských loukách se myška drobná musí vyšplhat na stéblo trávy, by se dostala k výživným semenům. Jde nejen o akrobatický výkon, ale ve vzduchu navíc číhá nebezpečí v podobě sovy pálené.

Města

Ve městech dnes žijí čtyři miliardy lidí. Právě zde se zvířata musejí potýkat s největší změnou, která se na povrchu naší planety odehrává. Přesto se New York může pochlubit nejvyšší hustotou hnízdících sokolů stěhovavých na světě. Ve dvacetimilionové Bombaji zase v noci vyrážejí na lov mnohem větší predátoři – levharti. Jejich cílem jsou stáda divokých prasat.

Jak vznikala Zázračná planeta II

Najít a natočit miliardu sarančat by nemělo být těžké, jenže opak byl pravdou. Tým BBC, který se pokoušel na jihu Madagaskaru zvednout a nahnat sarančata před kameru musel najít roj, který je schopen urazit až 100 kilometrů denně. Nakonec posloužily údaje agentury OSN, která má na starosti distribuci potravinové pomoci a sleduje pohyby sarančat.

Dobrodružnou výpravu za hranice lidských možností představovalo vylodění na ostrově Zavodovski, který patří do skupiny Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů. Toto britské zámořské území v jižním Atlantiku nemá místo k přistání, zato oplývá miliony tučňáků.

Dokumentární sérii Zázračná planeta II uvidíte od 23. září na Prima ZOOM.