100 let od konce 1. světové války. Vojáky přestaly zabíjet umělé stromy
První světová válka se vedla především v zákopech, ovšem někdy se nad nimi tyčily umělé stromy pro odstřelovače.
Obě strany používaly v první světové válce jako pozorovacích stanovišť obyčejné stromy. Byl z nich výborný výhled na linii fronty, mohly ukrývat pozorovatele i odstřelovače. Ale protože jich mezi zákopovými liniemi zbylo po dělostřelecké palbě tak málo, začala britská armáda vyrábět stromy umělé…
Porazte strom a postavte nový
Bylo to složitější, než to vypadalo. Vojáci si nejprve vyhledali ideální strom v poli: musel být co nejvíc zničený, ideálně z něj zbyl jen kmen bez větví. Pak ho rozvědka vyfotografovala a inženýři vyrobili ze železných válců co nejvěrnější kopii. V noci pak tým specialistů vyrazil do pole, odstranil původní zničený strom a nahradil ho železnou kopií.
Ta byla vybavena vnitřním prostorem, ve kterém se mohl skrývat a odpočívat snajpr. Mohl zde mít dostatek munice, vody i potravin, aby nemusel několik dní tento rafinovaný úkryt vůbec opustit. Podle vzpomínek pamětníků dokázali snajpři ukrytí uvnitř těchto "stromů" zabít několik stovek německých vojáků. A to ani nemluvíme o důležitosti informací, které z tohoto vynikajícího stanoviště dodali... Přestože se zachovalo jen několik důkazů o tomto spojeneckém triku, několik náčrtků a fotografií je uloženo v Imperial War Museum v anglickém Kenningtonu.
Umělý strom - bojiště Zdroj: Australian War Memorial
První falešné stromy se začaly používat na západní frontě už roku 1915, největšího uplatnění ale došly o rok později. Angličané je nasadili u Yper, ale brzy si tento trik osvojili i Němci. Ti stromy vyráběli ze šestnáctidílného válce z ocelové kůry. Ta pak byla natřená maskovacími barvami a umístěná na pole. Základ „stromu“ byl zapuštěný do země, aby byla tato minipevnůstka odolná nejen nepřátelským kulkám, ale aby odolala i větru a dešti.
Více se o těchto pozoruhodných stromech dozvíte na stránkách Australian War Memorial.
Text: RD