Znáte Benedikta Roezla - nejslavnějšího českého lovce orchidejí?

Dětství v zahradě

"Tak jako hledající zlato v Kalifornii marně často celá pole prohází, podobně musí také sběratel rostlin často celý prales projíti, hladem a žízní trápen, než konečně cennou, krásnou nějakou rostlinu nalezne!" Benedikt Roezl věděl o čem mluví. Rodák z Horoměřic u Prahy 13. srpna (1824) spatřil světlo světa v rodině zahradníka Vincence Roezla. Už to sama samo o sobě stačilo k tomu, aby se do rostlin zamiloval od útlého mládí. Když se jako pětiletý přestěhoval s rodinou do Pátku nad Ohří, tak i zde pomáhal otci zahradníkovi s péčí o zahradu patřící ke klášteru pražských premonstrátů

Z Děčína do Gentu

Otcovo povolání nezůstalo bez následků a mladý Benedikt se rozhodl prohloubit otcovy zahradnické šlépěje. V roce 1836 odešel do Děčína, aby se zde v zámeckých zahradách F. A. Thuna vyučil zahradníkem pod vedením tehdy nejvýznamnějšího pěstitele exotických rostli u nás – Franzem Josstem. Právě tady se blíže seznámil s celou plejádou exotických rostlin, přičemž nejvíce jej fascinovaly královny mezi květinami – orchideje. Ukázalo se, že šlo o životní lásku. Když byl v roce 1846 přijat v obchodním zahradnictví Louise van Houtte v belgickém Gentu, otevřely se mu možnosti zahraničních cest. Jenže nakonec se z něj vyklubal dovozce rostlin, skvělý botanik, dobrodruh a cestovatel, který na koni, pěšky i na lodi procestoval řádný kus Severní i Jižní Ameriky a objevil kolem 800 druhů rostlin. Když v březnu roku 1854 odplul z holandského přístavu Vlissingen do New Orleansu, vezl sebou z Evropy si sebou do Ameriky odvezl tržní rostliny: rododendrony, pelargónie, fuchsie a kamélie

Dnes by se řeklo, že měl jasný byznys plán – založit zahradnictví, z jehož výdělku zamýšlel hradil své botanické sběry. V New Orleansu část z dovezených rostlin prodal a odhodlal se k cestě do Mexika. V květnu roku 1855 ve Veracruzu poprvé vstoupil na mexickou půdu, přičemž pokračoval až na úpatí sopky Pico de Orizaba, kde uskutečnil své první sběry rostlin. Ty zaslal zahradnictví Louise van Houtteho v Gentu. Zásilka obsahovala téměř tisíc semen dřevin, rostliny vřesovcovité a orchideje. Jak vypadaly jeho výpravy popisuje v jím založeném časopise Flora. „Počátkem března měl jsem 100 000 orchidejí zabedněných. Jen druhu Odontoglossum cervantesi měl jsem 22 000 kusů, jichž poslední tisíc za dva zlaté jsem koupil. Na štěstí jsou cibule této orchideje velmi malé, tak, že na jeden krychlový metr 3000 se jich směstná" napsal ve článku v roce 1884“. V jiných literárních zdrojích se můžeme dočíst, že orchideje druhu Odontoglossum rossii odeslal z Mexika v počtu 30 000 exemplářů.

Mexické neštěstí

Rok 1868 znamenal pro Roezla zásadní zlom - v Havaně předváděl zpracovávání listu přadné rostliny ramie (lze se dočíst, že na stroji vlastní konstrukce Kubáncům převáděl zpracovávání listu Agave americana), ale vlivem nepozornosti mu stroj vtáhl a rozdrtil levou ruku tak nešťastně, že nezbylo nic jiného, než mu ji amputovat. To ale neznamená, že by se sběru rostlin a jejich semen vzdal. Naopak, po nezbytné rehabilitaci se do práce pustil s ještě větší vervou.

Přesto se v roce 1875 nakonec vrátil do Evropy, aby v Čechách založil podnik zabývající se distribucí exotických rostlin, které dostával z Ameriky, po celé Evropě. Když 14. října 1885 ve věku 61 zemřel, byla to pro botanický svět skutečná ztráta. Jeho tělo leží pod zemí hřbitovní zdi v Panenském Týnci, ale jeho jméno zůstalo zachováno v celé řadě jím objevených rostlin. Desítky tisíc rostlin, které dovezl či nechal zaslat do Evropy je práce, kterou by už dneska nezvládl. Přepravní podmínky jsou sice mnohonásobně komfortnější, z jedné výpravy mu rostliny převáželo 80 mezků, ale orchideje jsou chráněné a v transport by mu znemožnily byrokratické „formality“, které vůbec nejsou formální a ochranářské předpisy, které na jednu stranu znemožňují plundrovat přírodní lokality a na druhou ani rostlin, jichž je dostatek (např. některé broméliovité) blokují pěstitelům jejich legální dovoz.

Text: Topi Pigula