10. července 2021 09:05
gabriela.zvonkova@iprima.cz

Mizející voda i praskající domy. Jak se žije ve stínu Dolu Turów?

Zatímco evropské země se předhánějí v ukončení těžby uhlí i provozu uhelných elektráren, v Polsku je situace zcela opačná. A pociťují to i české obce v blízkosti polských hranic.

„U nás na Uhelné odtekly studny komplet všechny. Jsou vyschlé tak, že když jsem tam nalil sud dešťovky, tak vám odteče jak z kanálu. A to je u domu, kde byla posledních 200 let voda,“ říká Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. „Tím, že se těžbou v Turówě narušil určitý geologický zlom, ve kterém vrstva uhlí působila jako špunt, tak ta voda někdy v 80. letech skokově odtekla a snížila se hladina spodní vody třeba o 60 metrů,“ popisuje Starec. Přitom právě vrt v osadě Uhelná zásobuje vodou tisíce domácností.

Míru poklesu spodní vody ve vrtech v oblasti Uhelné, Václavic, Hrádku nad Nisou a dalších obcí potvrzuje i Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle měření poklesla hladina vody v letech 1981 až 2019 velmi výrazně, na některých místech dokonce o 64 metrů. „Jen pro představu, každý den odčerpají těžaři z dolu tolik vody, že by to stačilo pro denní spotřebu sta tisíc lidí. V tom je ale započtena voda, která tam stéká ze všech stran, tedy z polské, německé a české,“ upozorňuje hydrogeolog Josef Datel.

Neustálé hučení

Nedostatek vody ale není jediné, co Milana Starce i jeho sousedy v osadě Uhelná trápí. „Během 5 let, co tady bydlím, vnímám opravdu velké zhoršení hluku. Je to tím, jak vykáceli les, který nás odděloval, a teď jde vidět přímo důlní jáma. Ten hluk, když to spustí a je proudění větru od severu, tak prakticky vždycky to večer přesahuje těch 40 decibelů. Až se ten důl přiblíží na hranici, tak to bude ještě o nějakých 300–400 metrů blíž, a to bude horší,“ obává se Starec.

Nejen hluk se stal nedílnou součástí života také obyvatel Hrádku nad Nisou, pod který Uhelná spadá. „Dochází i k poklesům podloží a následkem toho praskají domy. Když se projdete po vesnicích kolem dolu, tak uvidíte, že jsou popraskané nemovitosti, dokonce v sousedním Kopačově vyplácel Důl Turów nějaká odškodnění. To jsou věci, které nevnímáte každý den. Co naopak vnímáme je hluk, stálé monotónní hučení, které slyšíte hlavně v noci, kdy se utiší všechno kolem,“ popisuje místostarosta Hrádku Pavel Farský.

Čekání na prach

Lidé žijící v blízkosti hnědouhelného dolu mají obavy i z prašnosti, kterou zatím nemuseli řešit díky lesu oddělujícímu českou a polskou stranu. Ten však Poláci pokáceli. „Byl jsem v tom dole a viděl jsem co tam je a není možné, aby se to nějak neprojevilo. Když máte 500 metrů od místa, kde žijete, díru o průměru několika kilometrů bez vegetace a na dně té díry je 510 cm prachu, který je srovnatelný třeba s hladkou moukou, jen je úplně černý, tak tam asi všechen nezůstane,“ říká Farský.

„Prašnost se nás zatím nějak nedotkla, protože tady byl donedávna les. Ale to může přijít, protože mezi námi a dolem bude jenom pole,“ říká Starec ze Sousedského spolku Uhelná, který se spojil s organizací Frank Bold složenou z právních odborníků. Výsledkem je 7 požadavků na dohodu s Polskem. Ty mají ochránit českou krajinu před negativními dopady těžby v Dole Turów. Požadavky jsou reakcí na česko-polská jednání, která začala v polovině června poté, co Soudní dvůr EU nařídil okamžité zastavení těžby. To se však Polsko rozhodlo ignorovat.

Postup české vlády při jednáních je podle organizací netransparentní a vyzývají k přerušení těžby, dokud se nezamezí dopadům na české území. „Vyzýváme vládu, aby neuzavírala ukvapenou dohodu v časovém presu, který vznikl proto, aby Polsko nemuselo platit sankce, nebo přerušit těžbu. V krátkém časovém období tří týdnů, které uplynuly od vydání předběžného opatření Soudním dvorem EU, není možné posoudit současný vliv těžby na české území a vyhodnotit požadavky, které jsou pro odvrácení dalších škod nezbytné,“ uvedla Petra Urbanová, právnička expertní skupiny Frank Bold, která v rozhodnutí o předběžném opatření o okamžitém zastavení těžby v Dole Turów sehrála roli.

Jednání za zavřenými dveřmi

Žaloba, kterou Česko podalo už v únoru a která měla za následek právě zmíněné předběžné opatření, neměla sice na samotnou probíhající těžbu vliv, ale přinutila Polsko k dialogu, který předtím odmítalo. Problém obcí na hranicích to ale nijak neřeší. Provoz dolu pokračuje, výsledek česko-polských jednání je v nedohlednu a podle obyvatel nejvíce postižených obcí je navíc velmi nejistý. „Dopady těžby pociťujeme na česko-polském pomezí už řadu let. Přitom stále nemáme důležitá data a informace. Narychlo sepsaná dohoda bez analýzy problému nemůže zájmy českých občanů dostatečně ochránit. Vláda by tak hrála s českou vodou, občany i životním prostředím dobrovolně ruskou ruletu,“ prohlásil Milan Starec.

I to je důvodem, proč Sousedský spolek Uhelná poslal první červencový den evropskému komisaři Virginijusi Sinkevičiusovi dopis, v němž ho žádá o aktivní účast Evropské komise během česko-polských jednání. „Věříme, že jelikož je nyní stranou sporu, měla by být přítomna při jednání. Především je velice znepokojující prohlášení polského ministra Kurtyky, že smlouva by měla být uzavřena bez evropských institucí. Byly to totiž právě až evropské instituce, které donutily Polsko jednat,“ uvádí spolek na svých stránkách.

Na otázku, zda obyvatelé Uhelné a okolních obcí místo dlouholetých bojů spíše nepřemýšlejí o stěhování do klidnějších oblastí, přichází jasná odpověď. „Stěhovat se nebudeme. Zaprvé by to byla kapitulace a zadruhé se nebudeme stěhovat kvůli něčemu, co jednou skončí. Až se ten náš a václavický vodovod napojí na liberecký systém, tak budeme mít jistotu, že do baráku nám vodu dostanou, do té doby budeme lehce nervózní. Že se to zhorší, je téměř jistota,“ dodává Milan Starec.

gabriela.zvonkova@iprima.cz

gabriela.zvonkova@iprima.cz

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom